Praha - Ministerstvo životního prostředí chce v oblasti soutoku Dyje s Moraviu vyhlásit chráněnou krajinnou oblast. Ministr životního prostředí Jan Dusík o tom v pátek jednal se starosty jihomoravských obcí.
Největší komplex lužních lesů ve střední Evropě, který se nachází v oblasti Dolní Moravy na soutoku Dyje s Moravou, získá lepší ochranu. Ministerstvo životního prostředí chce v této oblasti vyhlásit Chráněnou krajinnou oblast Soutok.
Ministr Jan Dusík a jeho náměstek František Pelc o tom v pátek jednali se starosty jihomoravských obcí. „Důvodem našeho návrhu vyhlásit Soutok chráněnou krajinnou oblastí není pouze zajištění ochrany evropsky významné lokality a Ptačí oblasti nacházející se na tomto území, ale i zcela výjimečná přírodní a krajinná hodnota území. Potvrzením její jedinečnosti je skutečnost, že se v roce 2003 stala oblast Soutoku součástí nově vymezené biosférické rezervace Dolní Morava a rozšíření bylo schváleno Výborem Mezinárodní koordinační rady UNESCO,” přibližuje důvody pro vyhlášení CHKO Soutok ministr životního prostředí Jan Dusík.
Klíčové území z hlediska ochrany
Místní lužní lesy bývají nazývány také českou Amazonií. Žije v nich totiž obrovské množství živočišných i rostlinných druhů. „Významem lze lužní lesy mezi Dyjí a Moravou přirovnat k deštným pralesům, kde ač tvoří pouze sedm procent plochy zeměkoule, žije 60 až 80 procent všech živočišných druhů. V českém a středoevropském měřítku je na tom oblast Soutoku, největší komplex zachovalých lužních lesů ve střední Evropě, podobně. Vyskytuje se zde nejvíce druhů hmyzu, který ke svému životu potřebuje staré stromy. Některé druhy žijí jenom zde, jiné jsou právě na jižní Moravě nejpočetnější,” zdůraznil náměstek Pelc a dodal: „Z hlediska ochrany přírody se jedná o naprosto klíčové území, které zatím postrádá odpovídající legislativní ochranu. A v zájmu integrity krajiny se ochrana území vyhlášením CHKO jeví jako nejvhodnější,” říká náměstek Pelc.
Podle odborníků je na záchranu vzácné přírody nejvyšší čas. „Vzácné lužní lesy se rychle mění v paseky a stejnověké plantáže. Ohrožené druhy mizí, přírodní hodnota a s ní atraktivita celé oblasti klesá. To ohrožuje dlouhodobý rozvoj a ochuzuje obyvatele místní i celé republiky. Správa lokality jako chráněné krajinné oblasti je možností jak toto unikátní dědictví naších předků zachovat,” zdůraznil Lukáš Čížek, zoolog z Entomologického ústavu Akademie věd a odborník na jihomoravské lužní lesy.
Jednáni se starosty i kontakt s veřejností
Vyhlášení velkoplošného chráněného území v oblasti Dolní Moravy se připravuje a diskutuje odborníky od devadesátých let 20. století. Od roku 2008 o tom ministerstvo intenzivně jedná s obcemi, do jejichž katastrálního území chráněná oblast zasáhne.„Dialog se starosty je pro nás důležitý. Starostové obcí dnes vznesli řadu námitek a otázek k záměru vyhlášení chráněné krajinné oblasti, ale slyšeli jsme i kladná stanoviska. Dalším krokem jsou individuální jednání se starosty i intenzivnější kontakt s místní veřejností,” dodal Dusík.
Jedním ze sporných bodů pátečního jednání bylo zahrnutí Lednicko-valtického areálu do oblasti chráněného území. „Věříme, že se nám podaří najít společnou cestu fungující koexistence těchto dvou chráněných území, tedy kombinaci ochrany kulturních a přírodních hodnot. Právě i díky svým přírodním hodnotám je Lednicko-Valtický areál památkou UNESCO, a je tedy třeba zachovat oba fenomény,” říká ministr Dusík.
Návrh území chráněné krajinné oblasti je složen ze dvou samostatných, nespojených částí, mezi kterými leží město Břeclav. Celková rozloha plánovaného území CHKO je 140 kilometrů čtverečních. Oblast ochrany je vymezena tak, aby, s výjimkou malé části Lednice, nezasahovala do zastavěných částí obcí. „Musím zdůraznit, že vyhlášením CHKO se obcím jejich každodenní život téměř nezmění, pro území Dolní Moravy by však vyhlášení znamenalo nejen formální možnost, jak účinně chránit unikátní ekosystém lužního lesa a nivní krajiny, ale i ocenění kvality území a příležitost k rozvoji aktivit turistického ruchu. Nutno dodat, že obcím se také otevřou další možnosti pro čerpání dotací,” zdůraznil náměstek Pelc.
Obavy obcí trvají dál
V Lanžhotě se ministr v pátek setkal se starosty třinácti obcí z Břeclavska a dvou z Hodonínska. Mnohé z těchto obcí by i dál byly raději, kdyby jejich katastry z návrhu úplně vypadly. „My tam máme jen louky za Kyjovkou a Kostický rybník. Nevidíme důvod, proč bychom tam měli být zařazeny. Ochráníme si je sami,” odmítá i nadále zařazení do Soutoku třeba starostka Kostic Anna Bradávková.
„Myslím, že se to po dnešním jednání nikam zvlášť neposunulo. Nějaké věci jsme si ale vyříkali. Také jsme požádali, aby ministerstvo udělalo analýzu plánu péče srozumitelnější, i pro občany,” uvedl starosta hostitelského města František Hrnčíř.
„Nejhorší je ta nejistota, co bude, co nám to přinese. To nikdo neví. Měli by se k tomu vyjádřit, zemědělci, podnikatelé i další, kterých se to dotýká. Je to závažná věc a existuje mnoho nezodpovězených otázek. Když se chráněná krajinná oblast jednou vyhlásí, už to pak nikdo nevrátí,” zdůvodnil Hrnčíř odmítavý přístup všech dotčených obcí i většiny lidí.
Na houby do lesa? Ale jistě
Lanžhot – Ministr životního prostředí Jan Dusík přijel v pátek do Lanžhota hájit plány na Chráněnou krajinnou oblast Soutok. Lidé se podle jeho slov nemají čeho bát.
Proč je podle vašeho názoru vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok tak důležité?
Smysl chráněné krajinné oblasti spočívá v tom, že příroda zde bude více a lépe chráněna, než je dosud. Tato ochrana by se neměla dotknout stavebních pozemků nebo občanů jako takových. Přísnější režim nastane v lesním hospodářství.
Lidé se ale bojí, že se jich to přece jen dotkne, že nebudou moci například chodit na procházky do lesů...
Já těmto obavám rozumím, všechno je ale jen o komunikaci. Celou řadu připomínek, které slyším, umím obratem vysvětlit. Jde jen o nepochopení rozdílů mezi jednotlivými stupni ochrany. Vyhlášení chráněné krajinné oblasti určitě neznamená, že by lidé nemohli chodit do lesa a nemohli tam sbírat houby.
Nezaspali jste tedy s informováním místních lidí? Jen málokdo záměru ministerstva opravdu rozumí.
Nemyslím si, že by ministerstvo s něčím přišlo pozdě. Schůzek na toto téma bylo poměrně dost a nyní se bude jejich intenzita stupňovat. Zatím je vše na neformální úrovni. Připravíme informační letáky, které by měly dostat všechny domácnosti, aby se s našimi záměry seznámily.
Ohrozí se vyhlášením chráněné krajinné oblasti chystané stavby na jejím území?
Při přípravách Chráněné krajinné oblasti Soutok se snažíme všímat si i plánovaných projektů. Například chystaný obchvat Břeclavi by měl být v souladu s vyhlášením chráněné krajinné oblasti. Soutok počítá s dvouproudovou i čtyřproudovou variantou obchvatu. Důležité je i soužití v Lednici s uvažovanou lázeňskou zónou.
A co Moravské naftové doly? Ty těží přímo v nejvíce chráněných lokalitách, nebo ne?
Omezení pro těžbu platí v těchto místech již dnes díky evropsky významné lokalitě. Jsou zde pravidelně vyhodnocovány dopady na přírodu a předem není vyloučeno, že by zde těžba pokračovala. Musí být ale stále pod přísnou kontrolou.
Kdy nejdříve může dojít k vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok?
Následující dva měsíce budou probíhat jednání s jednotlivými obcemi, pak správní řízení, což je proces asi pěti šesti měsíců. Samotné vyhlášení vlády by mohlo být nejdříve na konci roku nebo na začátku toho příštího.
Dalibor Dostál, Michal Šupálek,Zdeňka Savarová"
