Zprávy
Jan Stejskal
V roce 2001 se státy EU shodly, že by do roku 2010 na svém území rády zastavily ubývání biologické rozmanitosti. Hlavním způsobem, jakým se EU svou přírodní pestrost rozhodla zabezpečit, je vytvoření sítě chráněných území Natura 2000. Celkem by tímto způsobem v Evropě mělo být chráněno víc než tisíc druhů živočichů a rostlin a přes dvě stě typů přírodních stanovišť, jako jsou třeba horské sečené louky. Do terénu kvůli nim vyrazili biologové a snažili se zjistit, kde ohrožené druhy žijí nebo kde se ona vzácná stanoviště nacházejí. Protože je v ČR ovšem vedle stanovišť, která jsou cenná z celoevropského hlediska, i spousta jiných typů lokalit, jež mají národní, případně regionální význam, využili čeští ochranáři mapování pro „evropskou” Naturu k tomu, aby zhodnotili, zda jsou typy míst cenné z národního hlediska dostatečně zabezpečeny současnými maloplošnými zvláště chráněnými územími. A zjistili, že nejsou.
Mezi místy, která se ukázala být nedostatečně chráněna, se objevují například různé typy suchých trávníků nebo některé štěrkové náplavy. Pro každý kraj proto pracovníci Agentury ochrany a přírody ČR (AOPK) dali dohromady seznam lokalit, které stojí za to kvůli jejich přírodním hodnotám chránit, a přitom v současnosti nejsou na území žádného národního parku, ani chráněné krajinné oblasti, ani Natury 2000. Pro každý kraj bylo následně různými odborníky i zástupci krajských úřadů vybráno maximálně 30 nejzajímavějších lokalit. Hned v sedmi ze třinácti krajů ale žádná místa stranou zůstat nemusela, protože jich ani víc než 30 nebylo (nejmíň jich bylo v Karlovarském kraji -devět). Naopak ve Středočeském a v Ústeckém kraji se nedostalo na minimálně 50 míst, a to bylo ještě ve Středočeském kraji velkoryse vybráno 43 lokalit. Celkem bylo z 505 návrhů na doplnění sítě maloplošných chráněných území schváleno krajskými odborníky a úředníky 350 míst. Najdou se mezi nimi unikáty nepříliš známé, jako jsou dejme tomu prameniště u středočeských Milčic, ale i končiny hodně populární, například severočeský kopec Tlustec.
Ačkoli byl ale celý projekt Česká Natura dokončen už před třemi lety, dosud nebyla vyhlášena skoro žádná chráněná území, jež v něm byla navržena. Už loni před volbami na to ostatně upozornila například Strana zelených v Královéhradeckém kraji. „Bohužel se jedná pouze o vysoce odborné doporučení a v rámci našeho kraje nebylo dosud pro ochranu těchto významných lokalit uděláno vůbec nic,” uváděli zelení ve svém loňském královéhradeckém programu. Kritický k tomu, že úřady nová chráněná území nevyhlašují, je třeba i mapovatel v oblasti severních Čech Richard Višňák.
Naopak Alena Vydrová z AOPK, hlavní kordinátorka České Natury, má pro „nečinnost” krajských úřadů pochopení. „Je to určitě tím, že krajské úřady teď mají strašně práce s vyhlašováním evropsky významných lokalit Natury 2000 a na Českou Naturu už jim nezbývá čas,” říká a dodává, že na vyhlašování České Natury by mohlo dojít až po dokončení té „evropské”. Podobně celou věc hodnotí i Jan Horník, jenž mapoval lokality na Královéhradecku: „Krajské úřady jsou teď zatíženy agendou evropské Natury 2000, se kterou je spojeno strašně moc vyjednávání s vlastníky, příprava plánů péče atd. Rozhodně si nemyslím, že to, že se nic neděje, je liknavostí úředníků, kteří se na něco vykašlali.”
Momentálně tak výsledky České Natury slouží krajům především k tomu, aby věděly, kde se nacházejí cenná území, a daly pozor, aby nebyla znehodnocena.
Přestože byla Česká Natura dokončena už před třemi lety, přece jen nedávno došlo k důležité změně, která s tímto projektem souvisí. Na začátku letošního května totiž AOPK zveřejnila volně přístupný přehled všech přibližně pěti set lokalit (tedy i těch, které nakonec nebyly krajskými kolokvii schváleny). Na adrese http://www.env.cz/www/vav.nsf/ index.html najdete nejen jejich zaměření na mapě, ale i další údaje, například které cenné rostliny v daném místě rostou. Starat se o místa vybraná do České Natury tak teď snadněji můžou nejen úředníci, ale vlastně kdokoli."
