Český model Živá krajina využívá stále více tuzemských měst a obcí, mají o něj zájem i v Tunisu nebo ve Francii. Spoluautor projektu Jiří Malík ČTK řekl, že by se model časem mohl zapojit i do státní a zemědělské politiky. Model vznikl z původního plánu lokální proměny krajiny v okolí Broumova na Náchodsku, která dokáže lépe zadržet vodu a čelit dopadům klimatické změny. Podle zástupců projektu je aplikovatelný na celé Česko i Evropu. Jedním z cílů projektu je i souhrnné mapové dílo Krajinný plán adaptace ČR na klimatickou změnu. V ideálním scénáři by podle Malíka mohlo být hotové do pěti let.
„Jednotlivé politiky a záměry státu byly zatím velmi slabé a neměly dobrý nástroj na adaptaci krajiny. My jsme ho vymysleli a nabízíme ho státu k aplikaci do státní politiky i dotační politiky ať už ministerstva zemědělství, životního prostředí nebo místního rozvoje. Skvělé by bylo, kdyby se stal podkladem pro pozemkové úpravy nebo pro územní plánování a veškeré úpravy v krajině,“ řekl Malík.
Největší prostor pro navrácení vody do krajiny je podle Malíka napravení zemědělské krajiny, zlepšila by se tím i samotná zemědělská půda. Proto začali zástupci projektu spolupracovat s ministerstvem zemědělství, podíleli se například na prvním kulatém stolu pro začlenění modelu do strategického plánu společné zemědělské politiky.
Model Živá krajina je podle Malíka unikátní, protože řeší všechny aspekty krajiny naráz. Často se podle něj dělají studie, které řeší například jen dopady povodní, neřeší už erozi nebo větrolamnost. Model pomáhá obcím, městům, zemědělcům i lesníkům řešit aktuální problémy, jako jsou například sucho, bleskové povodně nebo vodní a větrná eroze. Spolek proškoluje lidi, kteří se poté podílejí na mapování krajiny a tvorbě studií proveditelnosti. Ty slouží jako podklad pro realizaci přírodě blízkých opatření pro zádrž vody, obnovu biodiverzity, snížení eroze i zádrže uhlíku v krajině a obcích.
„Našim cílem je spojovat studie v mapové dílo, které se bude jmenovat Krajinný plán adaptace na klimatickou změnu a chceme ho rozšířit na celou Evropskou unii. Cílem je mimo jiné obnovit malý oběh vody a když se nám to podaří v Česku, tak to stejně nebude stačit, protože to je potřeba udělat v rozsahu celé Evropské unie,“ řekl Malík. Za jak dlouho bude mapové dílo hotové záleží i na tom, jak se bude dařit tvorba počítačového programu, který by nahrubo konturoval adaptační opatření do krajiny.
Do projektu se může zapojit i široká veřejnost prostřednictvím takzvaného mapování. Po krátkém proškolení mohou lidé pomocí chytrého telefonu a aplikace zaznamenávat krajinné jevy, které následně slouží jako podklad pro tvorbu studií proveditelnosti krajinných adaptačních plánů.
Data, která poskytne veřejnost, jsou kontrolována experty, kteří pak podle nich dokončí návrhy opatření, nakonec je proces finálně expertně ověřen. Aplikace i tvorba jednotlivých studií proveditelnosti se může průběžně aktualizovat.
ČTK