JAROSLAV HOŘENÍ
Ochranáři vydali pokyny, jak mají vypadat novostavby
Český ráj - Chcete stavět moderní krabici s lodžií a velkými okny, nejlépe někde na samotě u lesa? Tak to rozhodně zapomeňte na chráněnou oblast Českého ráje.
Tam máte spíš šanci s malou chaloupkou na volném pozemku v některé z mnoha obcí. Ani za takových podmínek nemusí být vyhráno. Zájem o Český ráj jako o místo k bydlení či rekreaci je tak velký, že stavební kapacity některých lokalit jsou prakticky vyčerpány.
„Jen za loňský rok jsme dostali zhruba šest set žádostí o povolení stavby. Svědčí to o tom, že se nám tu podařilo v posledních padesáti letech zachovat krajinu příznivou k bydlení,” říká vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj Jan Mocek.
Původní boj ochranářů se zemědělskou lobby se v poslední době změnil na boj s lobby betonářskou. Novým stavbám se Správa CHKO za určitých podmínek nebrání.
„A nemusí jít jenom o roubenky. Nemáme nic ani proti moderním zděným domům. Prvky původní lidové architektury ale musí být dodrženy,” podotýká Mocek.
Aby investoři či projektanti dopředu věděli za jakých podmínek mohou získat souhlas ke stavbě, vydala správa jakési devatero pravidel „Jak stavět v CHKO Český ráj aneb Jak žít a nechat žít”.
Devatero pouček doporučuje, jak umístit stavbu na pozemku a jak by měl vypadat nejen její vzhled, ale i profil, štít, střecha, kam dát vstupní dveře či vikýř.
„Tak třeba se sklonem střech není problém. Kdo měl námi doporučovaných čtyřicet, pětačtyřicet stupňů, ten to letos určitě ocenil. Sníh sjel ze střechy sám. Častým problémem jsou lodžie, které do přírody nepatří,” stěžuje si Mocek.
Místo lodžií či různých balkonů doporučuje pavlač nebo přímo východ na zahradu. „Proč pít kávu na balkonu, když si mohu sednout venku pod stromem,” uvažuje Mocek. V původní, jádrové části chráněného území vzniklého v roce 1955 si stavitelé na podmínky ochránců přírody již zvykli.
„Pokud o něco žádají, tak to jdou s námi dopředu zkonzultovat, nebo vyšlou projektanta. V územích připojených v roce 2002 si teprve postupně zvykáme na spolupráci,” říká Mocek.
V připojených územích stále dobíhají povolení vydaná před vstupem do chráněné části Českého ráje, takže tam vznikne ještě mnoho objektů, které by nyní nikdo nepovolil. „Tak třeba obec Klokočí. Na louce pod hradem Rotštejn je povolená rozsáhlá rekreační zástavba. Tím si ale vyčerpají limit a pro budoucí místní lidi nic nezbude. V některých místech prostě nelze další stavby povolit s ohledem na skály, památky a samozřejmě přírodu,” upřesňuje šéf CHKO.
O novou zástavbu usilují i další obce. Například v Troskovicích mají v plánu nahradit švestkový sad novostavbami.
„Je to jedno ze dvou míst, které bychom mohli získat od pozemkového půdního fondu. Už dva roky se ale se Správou CHKO dohadujeme nad územním plánem,” stěžuje si starosta Troskovic Jaroslav Louda. „Jde o jádrové unikátní území, městský typ zástavby tam jednoznačně nechceme. Doufám, že zvítězí zájem udržet krajinu,” reaguje Mocek.
