JAROSLAV HOŘENÍ
1. března oslaví chráněnka 55. narozeniny. Dříve čelila tlaku zemědělců, nyní bojuje s vandaly
Český ráj - Horolezci, jezdci na čtyřkolkách, ale i cyklisté jsou pro přírodu občas pohromou. Stále více problémů s nimi mají i v Českém ráji. Nerespektují dokonce ani hranice chráněného území. Za týden, 1. března tomu bude už 55 let, co byl vyhlášen Český ráj chráněnou krajinnou oblastí. V roce 1955 přitom ještě ani neexistoval zákon o ochraně přírody, a tak šlo v podstatě pouze o symbolický krok.
Zatímco v počátcích čelil Český ráj hlavně tlaku zemědělců, nyní je největším problémem snaha o masovou výstavbu. Zanedbatelný není vliv narůstající cykloturistiky a již tradičním problémem jsou čtyřkolky. Ochránci přírody si také stěžují na horolezce, kteří se snaží vymýšlet nové prvovýstupy. Dokonce kvůli tomu neváhají lepidlem vytvořit potřebné chyty, což je jasné poškozování skal.
Nejstarší CHKO v republice byla v době vzniku proti nynějšku poloviční. K jejímu rozšíření na současných 182 kilometrů čtverečních došlo v roce 2002. Tento krok tehdy vzbudil řadu emocí. „Myslím, že současný vztah lidí k nám už je jiný. Nynější velikost CHKO je určitým kompromisem. Podle původních myšlenek měla chráněná oblast zaujímat prakticky všech pět setmetrů čtverečných krajiny Českého ráje. Sahala by například až k soutoku Jizery s Kamenicí či až k Lomnici nad Popelkou,” říká zoolog CHKO Český ráj Zdeněk Mrkáček. Ale ne všude se situace zklidnila. „Vymýšlejí hlouposti, které nám znepříjemňují život. Lidé je na oplátku začínají ignorovat,” tvrdí jeden z majitelů pozemků pod Kozákovem, které se před osmi lety dostaly do chráněného území. Podle něj je zbytečné, že se „chráněnka” rozrostla i do obcí. Některé obce v okolí Prachovských skal dokonce zvažují vystoupení z chráněné oblasti hlavně kvůli stavebním omezením.
Prachovské skály jsou v soukromém majetku rodiny Schliků a za vstup do jedné z nejvyhlášenějších lokalit se platí. Navíc sem plynou peníze i ze Správy. Přesto jsou hlavně cesty ve skalách podle dobrovolných ochránců přírody ve špatném stavu. Výrazné škody tu loni zanechala také těžba lesa napadeného kůrovcem. „Dohlédneme na to, aby škody byly odstraněny a struktura lesa se přiblížila původní podobě, kdy v Českém ráji bylo více listnáčů,” říká vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj JanMocek.
Půlkulaté výročí chráněné oblasti bude díky dvacetiprocentním škrtům v rozpočtu skromné. „Na velké oslavy letos nejsou peníze. Slavit budeme tedy hlavně prací,” podotýká Mocek s trochou nadsázky. Během roku chystá s kolegy několik seminářů pro odbornou i laickou veřejnost. Jejich hlavním cílem bude lidem vysvětlit, že chráněná krajinná oblast neznamená jenom zákazy, ale že třeba díky ochraně přírody je o Český ráj takový zájem. A nejen ze strany turistů. „Do roku 1989 jsme čelili hlavně tlaku zemědělské lobby, nyní zápasíme s betonářskou,” říká Mocek. Proto se některé lokality ochránci snaží zařadit do přísnějšího stupně ochrany. Mezi nejpřísněji chráněná místa patří dvě národní přírodní památky (Suché skály a Kozákov) a 21 přírodních památek a rezervací. První, nejpřísněji chráněná oblast zaujímá pouze dvanáct procent rozlohy CHKO.
Vedle rostoucích snah o výstavbu v chráněných lokalitách čelí Český ráj také nárůstu sportovních aktivit. Některé vyhlášené lokality jsou dnes turisticky přetížené. Kromě tradičních oblastí hradu Trosky a Podtrosekých údolí, Hruboskalska, okolí Komárovského rybníka či údolí Plakánek stále více turistů a hlavně cyklistů míří i do Klokočských skal.
***
* CHKO Český ráj
vyhlášení: 1. března 1955 původní rozloha: 92 km2, po rozšíření 181,5 km2 2 přírodní památky: Suché skály, Kozákov 11 přírodních rezervací: Na Hranicích, Bučiny u Rakous, Klokočské skály, Hruboskalsko, Bažantník, Žabakor, Příhrazské skály, Potrosecká údolí, Apolena, Údolí Plakánek, Prachovské skály 10 přírodních památek: Ondřichovický pseudokrasový systém, Vústra, V Dubech, Meziluží, Libuňka, Tachovský vodopád, Trosky, Libunecké rašeliniště, Oborská louka, rybník Vražda
