Nový typ symbiotického vztahu mezi houbami a řasami objevili vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Nazvali jej alkobioza, sdělil dnes Botanický ústav AV ČR v tiskové zprávě. Podle ústavu se dané soužití řas a kornatcovitých stopkovýtrusých hub obvykle nachází v lesích mírného pásu po celé střední Evropě.
„Již před lety nás při výzkumech v terénu opakovaně zaujalo, že po narušení houbových povlaků na dřevě a na kůře (takzvaných kornatců či kornatcovitých hub) se často uvnitř objeví zelená vrstva řas. Zjistili jsme, že jde o těsné soužití houby a řasy, avšak nejedná se o lišejník, protože houbový partner není potravně závislý na své řase,“ objasnil hlavní autor výzkumu Jan Vondrák z Taxonomického oddělení Botanického ústavu AV ČR.
Podle ústavu zjistili vědci na základě několikaletého výzkumu, že se daná symbióza často vyskytuje u několika kornatců napříč systémem rouškatých stopkovýtrusých hub, přičemž soužití tvoří zpravidla specifické druhy hub a řas. Šíření alkobioz podporují podle ústavu malí plži, kteří kornatcovité houby jedí a následně tak vylučují životaschopné buňky těchto hub i řas, díky čemuž vznikají nové alkobiotické povlaky. Řasy podle ústavu v alkobiozách prosperují, jelikož jsou živé a aktivní, a také fotosyntetizují. Podle Vondráka ale zatím vědci nevědí, jak jsou si oba členové symbiózy navzájem prospěšní.
„Informace o tomto soužití byly v literatuře zaznamenány již v minulosti, většinou se však jedná o útržkovitá sdělení, že určitý druh kornatcovité houby se často vyskytuje společně s řasami. Teprve nám se podařilo uchopit alkobiozy jako široce rozšířený fenomén zahrnující řadu druhů řas a hub,“ řekl Vondrák.
Název alkobioza pochází podle Akademie se slov algae tedy řasa, corticioid fungi neboli kornatcovitá houba, a symbiosis čili symbióza.
Botanický ústav AV ČR je největším centrem botanického výzkumu v České republice, zkoumá vegetace na úrovni organismů, populací, společenstev a ekosystémů. Jeho sídlem je zámek v Průhonicích.
ČTK