JAN NOVOTNÝ
Srní, Kvilda – Safari na Šumavě? Zní to zvláštně, ale brzy ho budeme moci navštívit. Návštěvnická centra se živými zvířaty vzniknou v Národním parku do několika let. Ve velkém výběhu narazíme na vlka, zubra nebo medvěda. Přesto se ale s těmito typickými zástupci minulé i současné šumavské fauny nesetkáme tváří v tvář.
Divoká zvířata z nadhledu „Návštěvníci budou chodit po nadzemních lávkách ve vrcholcích lesních porostů. Uvidí divoká zvířata z výšky,” vysvětluje autor projektu Miloš Juha. Divákům přírodního safari budou dále sloužit rozhledny v místech, kde se zvířata často nacházejí, a také kamery s velkoplošnými obrazovkami. „Kamerou umístěnou v lese usnadníme pozorování především hendikepovaným lidem,” říká Miloš Juha.
Každé návštěvnické centrum bude věnováno jednomu zvířecímu druhu. V Srní vznikne safari s vlky, na Kvildě plánují výběh pro jelena. Pracovníci Národního parku ale nejdříve dokončí soví voliéru v Borových Ladách. Do budoucna se počítá s veřejným pozorováním zubra, medvěda, rysa nebo tetřeva. „Vše závisí na tom, kolik peněz získáme z Evropské unie prostřednictvím operačního programu ministerstva životního prostředí,” upozorňuje ředitel Národního parku František Krejčí.
Šumavský Národní park nechce soutěžit se zoologickými zahradami. „Návštěvnické centrum se od zoo zásadně liší. Zvířata se tady budou pohybovat na velkém území, ve svém přirozeném prostředí. Navíc pro turisty chystáme i jiné aktivity než jen pozorování,” tvrdíMiloš Juha. Součástí návštěvy safari bude i ekologická výchova. Návštěvnická centra budou postavena jako pasivní domy s minimální spotřebou energie. Ke svému provozu využijí výhradně obnovitelné zdroje. Jejich součástí bude sál, umožňující prezentaci přírodních jevů a způsobu života zvířat.
Projekt u nás nemá obdoby Podobný projekt nemá v Česku obdoby. Přibližují se mu jen některá zvířecí střediska v Bavorském lese. Podle zástupců Národního parku by mělo být šumavské safari unikátem v celé střední Evropě.
„Přírodní výběhy konečně odpoví na připomínky mnoha turistů, kteří kritizují, že o jedinečné šumavské přírodě se stále jen mluví, ale existuje jen málo možností spatřit její divokou tvář,” líčí Miloš Juha motivy vzniku moderních zvířecích středisek.
