S ředitelem Krkonošského národního parku Janem Hřebačkou o tom, jak chránit přírodu a zároveň neutlačovat turisty
Krkonoše - Právě dva roky stojí v čele Krkonošského národního parku místní rodák, třiačtyřicetiletý Jan Hřebačka. Za jeho šéfování prochází park výraznými změnami, které by se s trochou nadsázky daly nazvat jako ochrana přírody s lidskou tváří.
* Jak dlouho se věnujete Krkonoším?
Odmala. Profesně jsem s Krkonošemi svázán od roku 1994, kdy vznikl spojený národní park.
* Co vás vedlo k tomu, že jste kandidoval na post ředitele?
Člověk chce nějakým způsobem dokázat věci, o kterých si myslí, že by je mohl dělat lépe než ten, kdo je dělal předtím. Tím nechci říct, že ti předchozí ředitelé byli špatní. V žádném případě. Ale každopádně mám na věci svůj pohled a poslední dva roky ukazují, kam směřuji.
* Kam tedy směřujete? S jakou koncepcí jste vlastně přišel?
Podstatou mojí koncepce je Krkonošský národní park otevřít lidem. Myslím, že v tom je doposud náš největší dluh. Národní park nebráníme sami pro sebe. Přírodu chráníme přeci pro veřejnost. Měli bychom lidi přesvědčit o tom, že to naše poslání děláme dobře a že má smysl. Že některé zákazy, které musíme vydat, nejsou jen z podstaty věci, ale že tu je nějaký vyšší princip, který by bez naší pomoci neměl trvání. A tím je ta příroda.
* To, co říkáte, zřejmě souvisí s novým plánem péče a novou zonací. Kam se podařilo tyto zásadní věci po dvouletém snažení dotáhnout?
V prvním roce jsme měli problém s tím, že se měnily metodiky a vyhlášky. Na přelomu let 2008 a 2009 jsme podnikli turné po všech 29 obcích. Setkali jsme se s téměř stovkou připomínek k plánu péče i k zonaci. Prakticky všechny jsme dokázali vypořádat, vysvětlit nebo materiál uzpůsobit tak, aby se region nedíval na materiál jako na něco, co jde proti němu, ale jako na to, co má zajistit budoucnost přírody Krkonošského národního parku. Aby i ti lidé tady dokázali žít. To je strašně důležité.
* Kdy by mohl být nový plán péče v platnosti?
Já doufám, že do poloviny roku.
* Co přinese nová zonace?
Jsme přesvědčeni, že Krkonoše mají, co se týká první zóny národního parku, daleko vyšší potenciál než v současné době. Náš plán je sloučit dvě první zóny do jedné, jádrové první zóny, která by zaručovala opravdu kvalitní ochranu určitých přírodních hodnot. Vysvětlili jsme regionu, o co jde, a myslím, že ten dokument obce vzaly velice kladně.
* Vím, že jste se dohodli prakticky všude, kromě Rokytnice.
Kromě Rokytnice a Pasek. U Rokytnice máme jeden problém, který se ani tak nevztahuje na zonaci, ale je to letní provoz lanovky na Lysou horu. V současné době to řeší ministerstvo životního prostředí.
* A v Pasekách je jaký problém?
Tam z našeho pohledu nešlo o příliš. Měli jsme zájem, aby kvalitní lesní porosty, které jsou v okolí Pasek, byly následně zahrnuty do druhé zóny. Neznamená to ale, že by tam cyklisté či běžkaři nemohli.
* Co se vlastně v jednotlivých zónách smí a nesmí?
První zóna je to nejcennější, co v podstatě v republice máme. Opravdu neexistuje cennější biotop z hlediska přírodních hodnot, než je první zóna Krkonošského národního parku. V první zóně se samozřejmě nesmí stavět, mohou se pouze rekonstruovat stávající boudy. Pohyb lidí je možný jen po značených turistických trasách a to je zhruba vše, co se tam může. Je ale důležité, aby si lidi uvědomili, že první zóna není zavřená.
* Druhá zóna je otevřenější?
V druhé zóně v současné době napravujeme chybu v návštěvním řádu, kdy v tom původním byl zakázán vstup mimo cesty. Tak to v zákoně ale nestojí. V druhé zóně je omezená výstavba, protože to jsou přírodní oblasti, na které jsou vázány zvláště chráněné druhy nebo cenné biotopy. Speciálně upozorňujeme na to, že nechceme bránit tomu, aby u chalupy vznikla čistička, která na ochranu přírody má kladný vliv. Ale aby vznikaly v druhé zóně penziony nebo apartmány, tak s tím určitě souhlasit nebudeme.
* Co si mohu dovolit v třetí zóně?
Třetí zóna už umožňuje hospodaření v lese a na loukách. Určitá výstavba je v této zóně možná, ale musíme si uvědomit, že třetí zóna je stále územím národního parku. V žádném případě nechceme, aby se výstavba pouštěla do lesních porostů. Hospodaření na loukách chceme podporovat i v druhé zóně, v některých lokalitách i v první, třeba na Rýchorách. Je to poměrně důležité, protože Krkonoše nejsou klasickým bezzásahovým národním parkem. Krkonoše jsou tradiční kulturní krajinou a spousta druhů a biotopů je na tom do jisté míry závislá.
* Co se týká výstavby, velký zájem je o stavbu lanovek a sjezdovek. Nejsou ty hory ale už teď přeplněné?
Nemyslím, že když bude víc lanovek a sjezdovek, že přijede víc lidí. Návštěvnost je i z našeho pohledu je velmi vysoká. Na druhou stranu tu není taková turistická infrastruktura, která by ji dokázala uspokojit.
* Takže jde o rozmělnění?
Přesně tak. Ale neznamená to obsadit celé hory. Jsem rád, že jsme dali karty na stůl, že jsme regionu řekli, kde si ještě dokážeme představit rozvoj tvrdého turistického ruchu, jako je sjezdové lyžování, a kde už ne. Jako základ koncepce jsme vzali materiál svazku měst a obcí o potenciálu využití Krkonoš. Bylo tam asi sto aktivit souvisejících se sjezdovým lyžováním.
* Kolik jste jich přibližně doporučili?
Těch zásadních, velkých věcí je zhruba pět. Ale jsou tam i malé věci. Nechtěli jsme se věnovat jen velkým areálům, ty rozvíjet a malé zašlapat do země. Ukázali jsme, že nám jde o princip, a ne někoho privilegovat. Zásadní, zejména v západních Krkonoších, je propojení Harrachova a Rokytnice.
* Ne všichni se na horách pohybují jen na lyžích, na kolech či pěšky. Jak to vypadá se skútry a čtyřkolkami? Lepší se situace?
To bych neřekl, to bych byl příliš velký optimista. Myslím, že jsme částečně úspěšní, ale když si to někdo přečte, tak řekne: On se asi zbláznil, já jsem tuhle viděl skútr někde, kde neměl co dělat. Trápí nás to velice. Aktivity proti tomu konáme dnes a denně. Jsou to i noční akce, kdy se snažíme zachytit noční výjezdy. Mohu říct, že noční akce jsou takřka každý týden. Velmi spolupracujeme s policií. Státní i městskou.
* Pokud někoho dopadnete, co mu hrozí?
Hrozí pokuta ve výši až 100 tisíc, je to individuální. Na správě parku ale existuje interní materiál, který byl na můj pokyn zpracován a který jasně sděluje našim strážcům: Tyto aktivity je nutné velmi důrazně pokutovat. Skútraři, čtyřkolkáři a motorkáři se domluvy nedočkají.
* Nekomplikuje vaší práci, že za dva roky máte třetího ministra? Každý se přeci musel zapracovat.
Zatím mám veliké štěstí. Všichni tři jsou lidé znalí problematiky ochrany parků. Respektují naší práci a oceňují, jak Krkonošský národní park pečuje o svěřené hodnoty.
