Hladina podzemní vody v mělkých vrtech v Česku je po velmi teplé zimě celkově normální. Regionálně se však situace liší, zatímco například v povodí řek na severu Čech jsou hladiny mělkých podpovrchových vod vyšší, na jihu Moravy jsou nižší. Zima byla sice nadprůměrně teplá a zásoba vody ve sněhu v porovnání s posledními deseti lety podprůměrná, srážek ale spadlo v zimních měsících obvyklé množství. Vyplývá to z informací na webu a facebooku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
„Mírně nadnormální hladina byla zaznamenána v povodí dolní Sázavy, Jizery, Ploučnice a Lužické Nisy a Smědé. V povodí dolní Moravy, Svratky a Svitavy, Jihlavy a Dyje byla hladina mírně podnormální. Silně podnormální hladina byla v povodí Bečvy a oblasti soutoku Moravy a Dyje,“ uvedli meteorologové. Doplnili, že stejně jako je nyní hladina podzemní vody v mělkých vrtech na území ČR celkově normální, je celkově normální i vydatnost pramenů.
Také v případě pramenů jsou rozdíly. V povodí střední Vltavy, Otavy a dolní Sázavy jsou nejvydatnější. Naopak v povodí Labe od Orlice po Doubravu, Stěnavy a oblasti soutoku Dyje a Moravy je vydatnost pramenů silně podnormální a v povodí Ploučnice mimořádně podnormální, uvedli meteorologové.
Co se týká srážek, zhodnotili meteorologové uplynulou zimu jako normální. V průměru spadlo 131 litrů vody na metr čtvereční, což je 103 procent průměru zim z let 1991 až 2020. Hlavně kvůli velmi teplému lednu, kdy poprvé v Česku naměřili přes 19 stupňů Celsia, byla zima teplejší než obvykle. Průměrná teplota od loňského prosince do konce letošního února činila 1,2 stupně Celsia. Byla tak skoro o dva stupně vyšší, než je normál z let 1991 až 2020.
Podle klimatologů oteplování zim souvisí se změnou klimatu, příčinou globálního růstu průměrných teplot je množství oxidu uhličitého vypouštěného do atmosféry. Podle klimatických modelů poroste do konce století pravděpodobnost výskytu teplých zim s nedostatečnou sněhovou pokrývkou. „Na druhou stranu to neznamená, že se nevyskytnou zimy, které bychom mohli nazvat chladnými či krutými, jen jich bude výrazně ubývat,“ řekl v lednu klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Pro přírodu je ale současný průběh zim podle odborníků problém, hlavně kvůli potenciálnímu nedostatku vody.
Například zemědělci v Česku vstupují do jara podle vědců, kteří hodnotí sucho v půdě do jednoho metru, s mírným deficitem vláhy proti průměru z let 1961 až 2010. Podle jednoho z tvůrců projektu Intersucho Miroslava Trnky chybí nyní v půdě do jednoho metru zhruba 20 až 40 milimetrů vláhy. Nic dramatického to podle něj není, ale na jižní Moravě a v části Poohří to může znamenat horší podmínky pro vzcházení rostlin, řekl.
ČTK
