Autor: Leoš Kyša
Rubrika: Události
Josef Fridrichovský z Vyskytné na Pelhřimovsku si chrání oči před ostrým větrem ženoucím sněhové vločky jeho vesnicí. "Až ty církevní restituce schválí, pak konečně s tím vichrem zatočíme," vyhrožuje živlu. Vyrovnání mezi státem a církvemi nedočkavě vyhlížejí lidé v desítkách zablokovaných obcí.
Obec, v níž Josef Fridrichovský starostuje, má už od roku 1991 vážný problém. Parlament tehdy přijal dva zákony a v nich takzvané blokační paragrafy, které zakonzervovaly rozsáhlý pozemek v katastru vesnice, který dříve patřil pražskému arcibiskupství. Stojí na něm škola, vodojem a hasičská zbrojnice. "Škola kvůli tomu chátrá. Obecní rozpočet stačí tak na natření oken, ne na rekonstrukci, kterou už léta potřebuje. Jenže státní ani evropské peníze nedostaneme, nemůžeme totiž doložit vlastnictví pozemku, který je zákonem zablokovaný," vysvětluje starosta. Církevní pozemek se táhne až do dalekého kopce, od něhož pravidelně fouká ostrý vítr do údolí, v němž Vyskytná leží. "Chtěli jsme tam zasadit stromy a vytvořit větrolam. Jenže se zablokovaným církevním majetkem nesmíme nic dělat, ani kdyby s tím souhlasil sám arcibiskup. A tak pořád fouká a fouká."
Obklíčená obec
Vyskytná je jen jednou z více než čtyřiceti obcí a měst, které založily neformální sdružení sídel postižených blokačními paragrafy. Ty zablokovaly 49 tisíc hektarů půdy a 180 tisíc hektarů lesa. Od roku 1991 s nimi nikdo nesmí nic udělat, ani kdyby šlo o sebevíc dobročinnou a potřebnou věc. Iniciátorem sdružení bylo před více než deseti lety město Červená Řečice. Ta je na tom z postižených obcí bezesporu nejhůře.
"Církevním majetkem jsme obklopeni a zablokováni. Naše město bylo dřív správním střediskem arcibiskupského velkostatku, po němž tu zbyl jen rozpadlý zámek. Kam se okolo podíváte, tam je zablokovaná půda," říká starostka obce Zdeňka Bečková. Prstem krouží po katastrální mapě obce a ukazuje rozsáhlé plochy zakonzervované půdy. Město se už sedmnáct let nemůže jakkoli rozvíjet. Hlavně mu šlo o výstavbu rodinných domů. Zájem byl, ale nebylo kde stavět. Jediné tři nezablokované hektary vlastnil soukromý majitel; ten cítil příležitost a za svůj pozemek požadoval sumu, kterou starostka označuje za nehoráznou.
"Deset let jsme s ním jednali. Nakonec zastupitelstvo na jeho požadavky přistoupilo. Jinou možnost jsme neměli," krčí rameny Bečková. Nemožnost stavět byty znamená výrazný vliv na chod města. Hlavně mladí lidé v Červené Řečici neměli kde bydlet a stěhovali se do Pelhřimova a okolních vesnic. Ubývalo dětí a před třemi lety musela radnice zavřít školu.
"Politici nevidí naše problémy. Bojím se, že připravený zákon o církevních restitucích parlamentem neprojde jenom kvůli snaze o osobní zviditelnění některých lidí. Že jsou kvůli tomu ve srabu desítky obcí, nikoho z nich netrápí," tvrdí starosta Vyskytné Fridrichovský. Ani už mu nezáleží na tom, zda pozemek připadne obci nebo církvi. "S církví jsem už deset let domluvený. Když to vrátí jim, vyjdou nám vstříc."
Pozemky, hýbejte se
První dobrá zpráva pro starosty přišla minulou středu. Vláda jednomyslně schválila návrh restitučního zákona, jehož oficiální název zní "zákon o nápravě některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem". Podle něho mají církve získat 83 miliard korun, ovšem vyplácených postupně během šedesáti let, což s úroky nakonec částku zvýší na 267 miliard. Schválení zákona konečně odblokuje i půdu a lesy. Z 49 tisíc hektarů zemědělské půdy se 20 tisíc vrátí řádům a církvím, zbytek zůstane státu. Ze 180 tisíc hektarů lesa stát získá 115 tisíc. Ve hře je také přes tři tisíce budov, které si zřejmě v poměru jedna ku třem rozdělí církve a stát.
"Z půdy a lesů, které nám připadnou, dostanou asi třetinu obce, třetinu prodáme a třetina zůstane státu," plánuje autor zákona, lidovecký ministr kultury Václav Jehlička. Právě ziskem rozsáhlých pozemků a lesů pro obce a stát zdůrazňuje premiér Topolánek výhodnost zákona. "Škody, které ponechávání půdy ladem způsobuje obcím a státu, jsou obrovské. Jistě už přesáhly výši plánovaného odškodnění," řekl krátce po schválení zákona ve vládě. Proti zákonu se staví nejen levicová opozice, ale i někteří koaliční poslanci. Nejvíce je slyšet Miroslavu Němcovou z ODS. Ačkoli se na přípravě zákona sama podílela, dnes tvrdí, že nejrozumnější by bylo zablokovaný církevní majetek prodat a teprve z toho, co se utrží, církve vyplatit. Topolánek chce Němcovou i další své rebely přesvědčit o výhodnosti zákona. Palce mu budou v každém případě držet jak představitelé církví, tak starostové z obcí postižených blokačními paragrafy. Mezi nimi i Josef Fridrichovský z Vyskytné.
Církve: opatrnost a nedůvěra
Naděje na finanční nezávislost na státě minulou středu svitla sedmnácti církvím, které jsou nyní státem placeny. Finanční odluka od státu bude probíhat postupně. První rok, kdy vstoupí zákon v platnost, dostanou církve stejný objem peněz jako v roce 2007. Poté se dvacet let tato částka bude snižovat každý rok o pět procent. Zároveň se církvím začne vyplácet dohodnutá paušální náhrada - a to po dobu šedesáti let. Pak už mohou církve získat státní dotace pouze jako jiné neziskové organizace, třeba na provoz škol, opravu památek či charitu. Co provedou s balíkem peněz, který jim náhle přibude na účtu, církve zatím přesně nevědí.
"Určitě ty peníze neprojíme, i když by se našlo mnoho způsobů, jak je rychle a smysluplně utratit. Předpokládám, že založíme expertní skupinu ekonomů, která rozhodne, jak je investovat, abychom za těch šedesát let nezůstali na suchu. Jestli to budou fondy nebo akcie, je zatím těžké určit," říká Karel Fojtík z Církve bratrské. Českobratrská církev evangelická si podle mluvčí Ivany Benešové raději počká na rozhodnutí parlamentu: "Peníze budou použity částečně na financování farářů a zaměstnanců církve a částečně musí být investovány. Samozřejmě počítáme s tím, že časem stejně bude rozhodující podíl našich členů na financování církve." Také největší církev, římskokatolická, chce podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera s porcováním raději počkat, až bude medvěd konečně uloven.
Jak se stát vypořádá s církvemi
v milionech Kč
název dřív správním státu na provoz v roce 2006*
roční renta vyplácená do roku 2068**
církev římskokatolická 729,3 3 550,0
Církev čs. husitská 107,7 189,6
Českobratrská církev
evangelická 66,4 139,3
pravoslavná církev 40,5 70,4
Apoštolská církev 40,0 64,9
Církev bratrská 25,2 46,8
Slezská církev evangelická
augsburského vyznání 23,8 40,2
Jednota bratrská 22,1 37,0
Církev adventistů
sedmého dne 2,2 32,0
Evangelická církev
metodistická 12,5 22,6
* peníze na provoz se budou vyplácet ještě 20 let, vždy meziročně snížené o 5 %
** roční renta podle vládního návrhu; částka zaokrouhlena
Zdroj*: ČTK a Ministerstvo kultury ČR
