Společnost Forestlaan musí změnit způsob těžby stromů v přírodní rezervaci Vrch Baba u Kosmonos na Mladoboleslavsku. Vyplývá to ze závěrů kontroly České inspekce životního prostředí (ČIŽP), na kterou se obrátili ochránci přírody. Místní lidé z obce Horní Stakory proti masivnímu kácení v rezervaci v únoru sepsali i petici. ČTK o tom dnes za Český svaz ochránců přírody Klenice informovala Milada Vrbová. Podle Jiřího Hoštičky ze společnosti Forestlaan se firma odvolá, považuje rozhodnutí za neodborné.
„Firma musí přehodnotit těžbu, která může způsobit poškození přírodní rezervace. Je to výhra. Po třech měsících se bude konečně těžba přehodnocovat, bude se zde nechávat různověký porost, musí zde zůstat mrtvé dřevo, které se doposud odsud vyváželo,“ uvedla Vrbová.
„Těžba zdravých stromů se přehodnocovat nebude, neboť probíhá v souladu s požadavky orgánů ochrany přírody. Ve stejnověkém monokulturním lese nelze docílit druhové a prostorové rozrůzněnosti jinak než těžbou. Inspekce společnost obviňuje z činností, které prokazatelně nedělá. Rozhodnutí inspekce jde zcela proti odbornému vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), která naše zásahy považuje za přínosné pro předmět ochrany. Vybrali z něj některé pasáže, ale pak je spojili do zákazů, které považuji za odborně nezralé, máme podle nich například ponechávat na místě mrtvé dřevo, ale nespecifikuje se, jaká část mrtvého dřeva se má ponechat,“ řekl dnes ČTK Hoštička. Pokud by se mělo ponechat na místě všechno mrtvé dřevo, riskuje se podle něj bezpečnost návštěvníků lesa, nejvíce na značených turistických trasách.
Inspekce zahájila s firmou řízení o stanovení podmínek pro další těžbu, která by mohla narušit chráněnou přírodu, a vydala předběžné opatření. „Konečné rozhodnutí je navrženo ve stejném stylu, určitě se budeme odvolávat, nikoliv ale proti omezení naší činnosti, ale proti nejednoznačnosti a zmatečnosti rozhodnutí, a požadovat odborné posouzení navržených omezení,“ doplnil Hoštička.
Inspekce v doporučení uvedla, že dosavadní těžbou nebyl porušen zákon o ochraně přírody a krajiny. „Vzhledem k tomu, že těžba pokračuje i nadále, má ČIŽP za to, že může způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, a to pokud by bylo pokračováno v těžbě a nebylo zohledněno doporučení AOPK. AOPK ve svém odborném vyjádření uvádí, že pro podporu biodiverzity doporučuje neodstraňovat stávající zlomy a ponechávat mrtvé dřevo,“ uvedl vedoucí oddělení ochrany přírody ČIŽP Jan Kender.
Podle Hoštičky je probírkové kácení, se kterým začala společnost na konci loňského roku, masivní zejména proto, že oblast nebyla zhruba posledních 15 let nijak udržovaná. „Působí to tak, že jsme přišli jako nový vlastník a najednou kácíme všechny stromy, přitom jde jen o ty, které jsou oslabené, těžíme tedy to horší z lesa,“ uvedl. Odborný posudek AOPK podle něj vyzdvihuje přínos hospodaření pro ochranu. „Nikoliv obavy o jeho existenci, a proto považujeme za naprosto nesmyslné znění kontrolního zjištění, kde je konstatováno, že sice hospodaříme v souladu se zákonem, ale pokud tak budeme činit nadále, mohlo by dojít k poškození předmětu ochrany,“ doplnil.
Přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos byla vyhlášena v roce 1950 na ploše 240 hektarů. V rezervaci jsou vzácné druhy rostlin i zvířat, které dokumentuje i naučná stezka s informačními tabulemi. Většinu lesa v rezervaci vlastní od roku 2021 společnost Forestlaan.
ČTK
