Rekordně ničivé lesní požáry v Kanadě už letos uvolnily do atmosféry více uhlíkových emisí, než je dvojnásobek ročního maxima z uplynulých 20 let. V tiskové zprávě to uvádí agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Součet pro letošní rok dál poroste, neboť napříč kanadským územím dál nekontrolovaně hoří stovky požárů.
Od začátku roku do konce července ohně podle odhadů Copernicus vyprodukovaly 290 milionů tun uhlíkových emisí. Pro srovnání, Česká republika měla za rok 2020 na kontě emise skleníkových plynů odpovídající necelým 114 milionům tun oxidu uhličitého, uvádí projekt Fakta o klimatu.
„Tohle už je nyní více než dvojnásobek předchozího rekordu za celý rok,“ uvádí o letošních emisích v Kanadě unijní experti. Pracují nicméně s daty začínajícími v roce 2003, zatímco dosud nejhorší sezóny požárů země zaznamenala v letech 1989 a 1995, kdy bylo pokaždé zasaženo více než 70 000 kilometrů čtverečních půdy.
Letos už ale plameny sežehly více než 130 000 kilometrů čtverečních, uvádí vládní středisko pro monitorování požárů CIFFC. Ke 2. srpnu evidovalo přes 1 000 aktivních požárů včetně více než 650, které nejsou pod kontrolou. Při hasičských operacích v posledních týdnech zahynuli čtyři pracovníci a kouř z požárů opakovaně snižuje kvalitu ovzduší v kanadských, ale i amerických městech.
„V uplynulých letech jsme na severní polokouli pozorovali rozsáhlé požáry, ale letošní aktivita ohňů v Kanadě je vysoce neobvyklá,“ řekl Mark Parrington z pracoviště Copernicus pro monitorování atmosféry (CAMS). „Hraje v tom roli počasí, teplé a suché podmínky zvyšují hořlavost vegetace a zvyšují riziko velkých požárů,“ pokračoval.
Copernicus připomíná, že podmínky příhodné pro šíření požárů jsou čím dál pravděpodobnější v důsledku globálních klimatických změn. To znamená riziko prodlužování tzv. období ohňů v zemích, jako je Kanada, kde požáry běžně zuří od května do září.
ČTK
