Evropa zažila třetí nejteplejší leden v historii měření. Oznámila to dnes ve své zprávě agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Nejnižší lednové hodnoty navíc dosáhl rozsah antarktického mořského ledu.
Služba, která využívá vysoký počet naměřených údajů ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě, dnes oznámila, že první měsíc tohoto roku byl třetím nejteplejším lednem v Evropě. Velká část Evropy měla nadprůměrné teploty vzduchu, včetně Balkánu a východní Evropy, kde byl na Nový rok zaznamenán rekordně teplý den. „Výrazné teplé anomálie byly zaznamenány také v oblasti Špicberků,“ uvedla služba ve své zprávě.
Nadprůměrné teploty byly také na východě Spojených států, v Kanadě, Mexiku a v pásmu jihovýchod-severozápad přes západní Rusko.
Rozloha mořského ledu v Antarktidě v lednu dosáhla nejnižší lednové hodnoty v souboru satelitních dat, a to 31 procent pod průměrem. To je výrazně pod hodnotou předchozího rekordu z ledna 2017.
V Arktidě byla rozloha mořského ledu čtyři procenta pod průměrem, což ji řadí na třetí nejnižší hodnotu za leden v záznamu satelitních dat. Nejvíce průměru blízké koncentrace mořského ledu v Arktidě byly v Barentsově moři a na Špicberkách.
„Mnozí z nás byli na přelomu roku svědky mimořádně vysokých teplot. I když je leden 2023 výjimečný, tyto extrémní teploty zůstávají pro mnoho regionů hmatatelným ukazatelem dopadů měnícího se klimatu a lze je chápat jako další varování před budoucími extrémními událostmi. Je nezbytné, aby globální a regionální zainteresované strany urychleně přijaly opatření ke zmírnění nárůstu globálních teplot,“ uvedla zástupkyně ředitele unijní služby Samantha Burgessová.
Služba Copernicus, kterou z pověření Evropské komise provozuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí, pravidelně vydává měsíční klimatické bulletiny. V nichž informuje o pozorovaných změnách globální teploty vzduchu při povrchu, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných. Všechna uváděná zjištění jsou založena na počítačových analýzách.
V lednu služba oznámila, že celoroční průměr evropských teplot byl loni druhý nejvyšší v historii záznamů a předčil jej jen rok 2020. Loňské léto bylo v Evropě dosud nejteplejší a doprovázely jej mimořádně dlouhé a intenzivní vlny veder na západě a severu kontinentu. V celosvětovém měřítku se rok 2022 zařadil na páté místo.
ČTK