Česko podle nevládních organizací dlouhodobě dostatečně nepřispívá na politiku týkající se změn klimatu v souladu s mezinárodními dohodami. Příspěvky neodpovídají také podílu, jakým se Česko na znečišťování podílí. Dlouhodobě je to 200 až 300 milionů korun ročně. Jde o peníze, které směřují hlavně do rozvojových zemí. Na tiskové konferenci ekologického hnutí Greenpeace ke klimatické konferenci OSN COP 28 to řekl ředitel Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS) Pavel Přibyl. Mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková ČTK řekla, že dlouhodobým cílem ČR je dosáhnout do roku 2030 příspěvků na úrovni celosvětového průměru.
FoRS je platforma, která sdružuje neziskové organizace zabývající se rozvojovou spoluprací nebo humanitární pomocí. Česko si podle Přibyla už dříve stanovilo cíle týkající se příspěvků do klimatických fondů v dokumentu Politika ochrany klimatu, který platí do letošního roku a připravuje se jeho aktualizace. Upozornil na to, že obsahuje záměr poskytovat v roce 2025 ročně 1,2 miliardy Kč a v roce 2030 zhruba 1,8 miliardy Kč. "To, co přispíváme, je několikanásobně nižší," doplnil. Politika ochrany klimatu definuje hlavní cíle a opatření na národní úrovni, aby Česko splnilo povinnost snižování emisí skleníkových plynů, která vyplývá z mezinárodních dohod.
Přibyl poukázal na to, že podle různých zdrojů patří v míře vypouštěných emisí na jednoho obyvatele ČR na druhé až čtvrté místo mezi zeměmi EU a globálně předčí i Čínu nebo Indii. Podotkl také, že příspěvky Česka odpovídají pouze jednotkám procent z částky, která by byla adekvátní množství vypouštěných emisí. Poukázal na to, že projekt Fakta o klimatu ve svých analýzách uvedl, že pro dosažení férového podílu podle HDP by Česko už v roce 2018 muselo přispět 7,8 miliardy korun ročně, tedy asi 0,6 procenta státního rozpočtu. "Mezi členskými státy EU patří český příspěvek k nejnižším, v přepočtu na obyvatele vychází pouze na cca 18 Kč za rok," uvádí Fakta o klimatu.
Přibyl zmínil, že do Zeleného klimatického fondu zřízeného úmluvou OSN, přispěla ČR pěti miliony USD, tedy asi 110 miliony Kč. Poslední tři roky ale nepřispěla vůbec. "Na příští čtyři roky vláda schválila příspěvek ve výši jednoho milionu dolarů ročně. To je asi dvě koruny na obyvatele," poznamenal. Před Českem také bude stát otázka takzvaného fondu na kompenzaci ztrát a škod, který má pomoci zvláště zranitelným a chudým zemím, což bude také jedno z témat klimatického summitu. "To, že by ten fond v nějaké podobě měl být schválen, se považuje za jeden z téměř povinných výstupů summitu," doplnil Přibyl.
Ješátková uvedla, že ministerstvo životního prostředí dlouhodobě přispívá na aktivity spojené s dopady změn klimatu v rozvojových zemích. Jde o Globální fond životního prostředí (GEF) a Zelený klimatický fond (GVF), kam přispěla ČR právě 110 miliony Kč do roku 2018. Potvrdila, že od roku 2024 do roku 2027 má Česko přispívat milion USD ročně, tedy podle současného kurzu přes 22 milionů Kč. "Další investice na klimatické aktivity v rozvojových zemích jsou součástí oficiální zahraniční rozvojové spolupráce, která je od transformace v roce 2009 v gesci ministerstva zahraničí," uvedla mluvčí.
FoRS oslovil vládu s iniciativu držme slovo, ve které neziskové organizace žádají, aby Česko své závazky v boji proti změnám klimatu dodrželo. Žádají zvýšení příspěvků do klimatických fondů na další čtyři roky na alespoň na dva miliony USD ročně, tedy asi 44,7 milionu Kč.
ČTK
