Těžba dřeva v Olomouckém kraji loni meziročně klesla o 21 procent na 1,372 milionu metrů krychlových z 1,748 milionu metrů krychlových v roce 2021. Těžba dřeva se v kraji snížila čtvrtý rok v řadě,. Naopak v předchozích několika letech kvůli odstraňování stromů napadených kůrovcem i likvidaci rozsáhlých polomů výrazně rostla až na rekordních 3,369 milionu metrů krychlových v roce 2018. ČTK dnes informaci získala z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Většinu dřeva vytěženého v Olomouckém kraji i loni tvořila takzvaná nahodilá těžba, která zahrnuje především odstraňování polomů a likvidaci stromů napadených škůdci. Nahodilá těžba v roce 2022 obnášela 971 189 metrů krychlových. Kvůli kůrovci a dalším škůdcům bylo vytěženo 401 686 metrů krychlových dřeva, předloni to bylo 607 060 metrů krychlových. Polomů se v roce 2022 týkalo 316 676 metrů krychlových, meziročně o 149 000 metrů krychlových méně.
Na jehličnaté stromy loni připadlo z celkové těžby v kraji 1,050 milionu metrů krychlových vytěženého dřeva, z toho na smrky 947 573 metrů krychlových. Právě smrky oslabené suchem napadá kůrovec a snadno je vyvrátí vítr. Borovicového dřeva bylo loni v lesích Olomouckého kraje vytěženo 26 052 metrů krychlových.
Ve srovnání s ostatními kraji byla loni těžba dřeva v Olomouckém kraji sedmá nejvyšší. Nejvíce dřeva lesníci vytěžili na Vysočině, a to 5,337 milionu metrů krychlových. V celém Česku vytěžili 25,110 milionu metrů krychlových dřeva, přičemž na nahodilou těžbu připadlo 19,776 milionu metrů krychlových.
V Olomouckém kraji v posledních letech padlo za oběť kůrovci, suchu a vichřicím několik stovek tisíc stromů. Obnova kůrovcem zdevastovaných lesů, ve kterých vznikly rozsáhlé holiny měnící ráz krajiny, potrvá mnoho let a bude stát desítky až stovky milionů korun. Kalamita nejvíce postihla lesy v Jeseníkách, severní části Olomoucka a ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá.
Těžba dřeva v Olomouckém kraji se kvůli kalamitě několik let zvyšovala. Například v roce 2017 vzrostla o pětinu na 2,87 milionu metrů krychlových a byla tehdy nejvyšší v Česku. O rok později se zvýšila o 17,3 procenta na rekordních 3,369 milionu metrů krychlových. V roce 2019 pak klesla meziročně o 13 procent na 2,926 milionu metrů krychlových, ve srovnání s ostatními kraji byla čtvrtá nejvyšší.
Ekologičtí aktivisté a někteří odborníci tvrdí, že lesy lze díky jejich značné schopnosti obnovy bez obav ponechat vlastnímu osudu. Lesníci naopak dávají přednost preventivním zásahům, aby se kůrovec nerozšířil i do nepostižených oblastí.
ČTK