Těžba dřeva v Olomouckém kraji loni meziročně klesla o osm procent na 1,257 milionu metrů krychlových z 1,372 milionu metrů krychlových v roce 2022. Těžba dřeva se v kraji snížila pátý rok v řadě. Naopak v předchozích několika letech kvůli odstraňování stromů napadených kůrovcem i likvidaci rozsáhlých polomů výrazně rostla až na rekordních 3,369 milionu metrů krychlových v roce 2018. ČTK dnes informaci získala z údajů Českého statistického úřadu.
Většinu dřeva vytěženého v Olomouckém kraji i loni tvořila takzvaná nahodilá těžba, která zahrnuje především odstraňování polomů a likvidaci stromů napadených škůdci. Nahodilá těžba v roce 2023 obnášela 893 154 metrů krychlových. Kvůli kůrovci a dalším škůdcům bylo vytěženo 339 194 metrů krychlových dřeva, předloni to bylo 401 686 metrů krychlových. Polomů se v roce 2023 týkalo 296 322 metrů krychlových dřeva, meziročně o 20 354 metrů krychlových méně.
Na jehličnaté stromy loni v připadlo z celkové těžby v kraji 1,012 milionu metrů krychlových vytěženého dřeva, z toho na smrky 922 131 metrů krychlových. Právě smrky oslabené suchem napadá kůrovec a snadno je vyvrátí vítr. Borovicového dřeva bylo loni v lesích Olomouckého kraje vytěženo 19 093 metrů krychlových.
Ve srovnání s ostatními kraji byla loni těžba dřeva v Olomouckém kraji šestá nejvyšší. Nejvíce dřeva lesníci vytěžili v Jihočeském kraji, a to 2,472 milionu metrů krychlových. V celém Česku vytěžili 18,493 milionu metrů krychlových, v roce 2022 těžba obnášela 25,110 milionu metrů krychlových dřeva.
V Olomouckém kraji v posledních letech padlo za oběť kůrovci, suchu a vichřicím několik stovek tisíc stromů. Obnova kůrovcem zdevastovaných lesů, ve kterých vznikly rozsáhlé holiny měnící ráz krajiny, potrvá mnoho let a bude stát desítky až stovky milionů korun. Kalamita nejvíce postihla lesy v Jeseníkách, severní části Olomoucka a ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá.
Těžba dřeva v Olomouckém kraji se kvůli kalamitě několik let zvyšovala. Například v roce 2017 vzrostla o pětinu na 2,87 milionu metrů krychlových a byla tehdy nejvyšší v Česku. O rok později se zvýšila o 17,3 procenta na rekordních 3,369 milionu metrů krychlových. V roce 2019 pak klesla meziročně o 13 procent na 2,926 milionu metrů krychlových, ve srovnání s ostatními kraji byla čtvrtá nejvyšší.
Ekologičtí aktivisté a někteří odborníci tvrdí, že lesy lze díky jejich značné schopnosti obnovy bez obav ponechat vlastnímu osudu. Lesníci naopak dávají přednost preventivním zásahům, aby se kůrovec nerozšířil i do nepostižených oblastí.
ČTK
