Zdroj: Českobudějovický deník
Datum: 07.09.2007
Podtitulek: Příroda nezná hranice
Autor: Růžena Šandová
Rubrika: Publicistika
Jako návštěvnice přírodně cenných lokalit nerozumím snaze hejtmana Jana Zahradníka, aby o Národním parku Šumava rozhodla vláda. Ta rozhodla v r. 1991, když byl národní park ustanoven. Je samozřejmé, že je potřeba diskusí se všemi, jichž se tato záležitost nějak dotýká, jako jsou odborníci, samosprávy, příslušné odbory životního prostředí i nezávislé ekologické organizace.
Národní parky Šumava a Bavorský les spolu sousedí a je logické, že by měly spolupracovat v péči o přírodu.
Posláním národních parků není těžba dřeva, ale ponechání působení přírodních procesů bez ničivých zásahů člověka.
Naši sousedé mají ve svém národním parku v původní části jednu kompaktní zónu tzv. jádrovou, kde se nezasahuje ani motorovou pilou či chemicky ani vysazováním stromků. Národní park Bayerischer Wald již funguje šestatřicet let a jeho práce i výsledky budí mezinárodní respekt. V jejich zážitkových trasách je vidět hluboká pokora člověka před přírodou.
I náš národní park po mnoha peripetiích nastoupil na podobnou cestu. V zážitkové trase na Březníku mohou lidé vidět, že se příroda dovede s kůrovcovou kalamitou docela dobře vypořádat sama. Z dálky nepěkný obrázek, ale uvnitř les žije v přirozeném vlhkém lesním mikroklimatu. Malé šumavské stromečky se pod ochranou starých suchých stromů derou vzhůru za sluncem, žije tu lesní hmyz i ptáci.
Mám radost, že se současná Správa národního parku Šumava vydala cestou uznávaných národních parků podle mezinárodních standardů.
Zatím je sice první zóna parku stále rozkouskovaná na sto pětatřicet částí, ač by podle našich sousedů i podle požadavků odborníků měla být jedna jádrová zóna s patřičnými pufračními zónami, ale nastoupená cesta je rozhodně správná.
Dnes téměř devadesát procent návštěvníků Šumavy (předběžné výsledky ankety) požaduje, abychom pokračovali v nastoupené cestě, to jest, abychom ponechali první zóny v Národním parku Šumava bezzásahovému vývoji.
