Publicistika
Libuše Alterová
Roky trvající spor o řešení kůrovcové kalamity v Národním parku Šumava (NPŠ) mezi lesníky, ekology, ale i starosty místních obcí nabyl opět na intenzitě.
Kraj bije na poplach
Dosavadní bezzásahový režim v národním parku již způsobil kůrovcovou „pandemii”. Prohlásil na mimořádné tiskové konferenci v uplynulém týdnu jihočeský hejtman Jiří Zimola. Vyšel přitom ze stanoviska expertní skupiny, kterou nechal spolu s hejtmankou Plzeňského kraje Miladou Emmerovou v červnu zřídit. Dvanáctičlenný tým zástupců majitelů lesů a odborníků z obou krajů došel k závěru, že dosavadní systém péče v parku je nedostatečný a metody ochrany neúčinné. To podle nich vede k fatální devastaci Šumavy. „Přesvědčili jsme se na místě, že opatření v bezzásahových částech jsou neúčinná. Uplatňují se metody, které mají výzkumný charakter. Řada opatření je také dělána podél cest, neboli mají často propagační charakter,” uvedl člen expertní skupiny a poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR Josef Vovesný. Členové skupiny se shodli i na tom, že i na mnoha místech, kde se již zasahuje, je rozsah poškození přírody tak obrovský, že nelze zabránit umírání stromů, pouze proces rozpadu tlumit za cenu rozsáhlých holin. „V případě, že by se ministerstvo chovalo jako dosud, odmítalo veškeré snahy o komunikaci, tak by stav nebezpečí znamenal, že bych mohl nařizovat těžby a odtěžení kůrovcem napadených stromů,” prohlásil Zimola. Petici Pro zdravou Šumavu podepsal minulý týden při setkání s hejtmanem Zimolou prezident Václav Klaus, který rovněž patří ke stoupencům zásahu proti kůrovci.
Kůrovec je pod kontrolou, tvrdí ministr i park
„Stalo se tradicí, že v srpnu nastane kalamita, apokalypsa, pandemie, jsem zvědav, jaké slovo budeme slyšet za rok,” reagoval na své tiskové konferenci na prohlášení hejtmana ministr životního prostředí Ladislav Miko. Mrzí ho ultimativní kroky krajů, protože, jak uvedl, s nimi hned po svém nastoupení do funkce o situaci na Šumavě jednal. Zprávu, z níž hejtman vychází, a kterou před ministerstvem do poslední chvíle podle Míka tajil, označil ministr za jednostrannou. Mezi členy skupiny, která ji zpracovala, byli totiž jen lesníci, žádný biolog nebo ekolog, nikdo z vedení parku ani z MŽP. V plejádě Mikových předchůdců v čele resortu, kteří jej přišli na tiskovou konferenci v uplynulém týdnu podpořit – Martina Bursíka, Libora Ambrozka a Bedřicha Moldana, chyběl Miloš Kužvart. Důvod? Měl jiný názor na zasahování proti kůrovci, odpověděl na dotaz Zemědělce Miko. Na tiskovou konferenci MŽP přijel i ředitel správy Národního parku Bavorský les Karl Sinner. Jak uvedl, jeho národní park za 40 let, po které existuje, opakovaně vedl podobné diskuse. „Kůrovec je problém lesa hospodářského, nikoliv přírodního,” prohlásil Sinner, podle něhož se přirozená obnova smrčin v bezzásahových oblastech na obou stranách hranice daří.
Podle ředitele NP Františka Krejčího se po kalamitě způsobené orkánem Kyrill očekával další tři roky zvýšený výskyt kůrovce. Letos podle něj vývoj škůdce zbrzdila i studená zima s dlouhotrvající až tři metry vysokou sněhovou pokrývkou. Plocha se stojícími soušemi se, jak uvedl, rozkládá na 1859 hektarech parku, přitom na 800 hektarech je již možné pozorovat takový stupeň přirozené obnovy, že lze mluvit o první generaci lesa. Obnova podle něj pokračuje rychleji než odumírání lesů. V bezzásahovém území leží jen 22 procent parku, šest tisíc hektarů má přechodný režim, což znamená, že se v něm používají jen šetrná ochranná opatření. Na 70 procentech parku se proti kůrovci zasahuje běžnými postupy, tvrdil Krejčí. Plochy se suchými stromy mají na vodní režim a klima příznivější vliv než rozsáhlé holiny, odpověděl na dotaz Zemědělce Miko. (Poznámka redakce: V případě včasného zásahu proti kůrovci však nemusí ke vzniku holin dojít.)
Jaké důvody mají kritici vedení národního parku a přístupu ministerstva ke kůrovci? Kromě politických, které Miko připsal současnému vedení kraje, je to i snaha po těžbě dřeva či realizaci různých megalomanských projektů. (Nezbývá než připomenout, že s kritikou situace v parku nepřišel až současný hejtman, ale ozývala se i od jeho předchůdce z protipólu politického spektra.) Další důvod útoku na park vidí Miko ve snaze odvrátit pozornost od kůrovcové kalamity v hospodářských lesích.
Brouk se šíří do okolí
„Lesníci ze státního podniku Lesy České republiky se snaží všemi prostředky o to, aby se nebezpečný škůdce smrkových porostů nerozšířil ze šumavského národního parku do jimi spravovaných státních lesů. Zatím úspěšně,” vrací úder MŽP Michal Kačena, tiskový mluvčí LČR. Jak ve své tiskové zprávě uvedl, současný stav ochrany lesa v NPŠ ovlivňuje hospodaření i na sousedních majetcích. „Odchyty tisíců kůrovců v jednotlivých lapačích, které zaměstnanci LČR umístili blízko hranice s národním parkem, potvrzují, že riziko rozšíření kalamity na další území je značné,” konstatoval. „Lesní správa Železná Ruda položila do konce letošního července 20 590 klasických lapáků, které po nalétnutí kůrovcem vždy včas zpracovává. Kromě toho v porostech umístila celkem 466 feromonových lapačů a 1130 jiných typů lapáků. Oproti loňským 3900 lapákům a 281 lapačům jde tedy o podstatné zvýšení. Výsledkem je, že se letos podařilo odchytit a včas zlikvidovat velkou část rojících se kůrovců. Za měsíc červenec bylo na území správy zjištěno a zpracováno téměř o třetinu méně kůrovcem nastojato napadené dřevní hmoty (6900m3) než loni (9200m3). Podobně úspěšně bojuje s kůrovcem i Lesní závod Boubín,” uvedl příklad obrany proti kůrovci v územích hraničících s parkem Kačena. „Znamená to, že kůrovec není v našich lesích důvodem ke zvýšeným těžbám. Protože jsou obě tyto organizační jednotky v sousedství národního parku náletem kůrovce maximálně ohroženy, považujeme to za úspěch i za doklad toho, že se lesníci státního podniku o svěřené lesy dokážou svědomitě postarat,” cituje Kačena Ladislava Půlpána, vedoucího odboru lesního hospodářství a ochrany přírody LČR. „V lesích okolo parku se kůrovec vyrojil začátkem dubna, v parku až o měsíc později,” brání park mluvčí MŽP Jakub Kašpar.
