Rozmach produkce biopaliv vedl ke zvýšení světových cen potravin až o 75 procent, a způsobil tak nynější globální potravinovou krizi. Uvádí se to v důvěrné zprávě Světové banky, jejíž obsah zveřejnil počátkem července britský list Guardian. Podle něj je zpráva založená na dosud nejpodrobnější analýze současné krize. Politici USA a Evropské unie, kteří biopaliva v posledních letech razantně podporují, se však zatím této politiky ani přes stále silnější kritiku nehodlají vzdát.
List uvádí, že zjištění zprávy ostře protiřečí tvrzení americké vlády, podle níž biopaliva vyráběná z potravinářských plodin zvýšila ceny potravin v posledních letech jen o necelá tři procenta, což zvýší tlak na přehodnocení biopalivové politiky. Evropská komise nicméně dala najevo, že hodlá kritiku ignorovat a stanovený dlouhodobý cíl spotřeby biopaliv zachová.
Washington i Brusel podporují „zelená” paliva v domnění, že tím sníží emise skleníkových plynů a omezí závislost na dovozu ropy. Podle vršících se vědeckých studií však biopaliva z potravinářských plodin těchto cílů vesměs nejsou schopna dosáhnout.
Příjmy za to nemohou
Američtí vládní činitelé i Evropská komise tvrdí, že nárůst cen potravin způsobila hlavně rostoucí poptávka bohatnoucích rozvojových mocností Indie a Číny. Analýza Světové banky to však popírá. „Rychlý nárůst příjmů v rozvojových zemích nevedl k prudkému zvýšení světové spotřeby obilovin a v rozsáhlých cenových nárůstech hlavní roli nehrál”, uvádí zpráva. Podle ní nefigurovalo mezi významnými příčinami ani často citované sucho v Austrálii. Klíčový a největší vliv na ceny potravin měl podle analýzy právě boom biopaliv v USA a EU. Bez spotřeby plodin na biopaliva by světové zásoby pšenice a kukuřice tak výrazně neklesly a cenový nárůst způsobený ostatními faktory by byl jen umírněný, píše se ve zprávě.
Banka zjistila, že koš potravinových cen zaznamenal od roku 2002 do letošního února nárůst o 140 procent. Z toho jen o 15 procent potraviny zdražily kvůli vyšším cenám energií a hnojiv, zatímco kvůli biopalivům to bylo o 75 procent.
Politika podpory biopaliv deformovala trhy potravin a zvýšila ceny podle zprávy třemi hlavními cestami. Zaprvé tím, že převedla užití obilovin z potravin na paliva, zadruhé tím, že motivovala farmáře, aby změnili využití půdy. Nakonec ještě podnítila spekulace na trzích obilovin, které pak přispěly k cenovému nárůstu. Autor analýzy, respektovaný ekonom Don Mitchell, to zjistil na základě detailní analýzy vývoje cen po jednotlivých měsících; to byla novinka proti jiným studiím, které se zaměřovaly na další časové rámce, a přesný vliv konkrétních faktorů jim tak splýval.
Evropa kritiku odmítáMluvčí Evropské komise Michael Man podle agentury AP uvedl, že EU bude ignorovat všechny kritiky, kteří ji obviňují z toho, že podporou biopaliv přispívá k růstu cen potravin. Mann hájil stanovený cíl, podle něhož musí podíl biosložky v pohonných hmotách dosáhnout do roku 2020 nejméně deseti procent a prohlásil, že evropská produkce biopaliv ceny potravin „výrazně nezvyšuje”, protože na biopaliva se zde údajně nepoužívají žádné potravinářské plodiny. „Pokud nebudeme mít cíle, nedosáhneme pokroku v boji s klimatickými změnami,” prohlásil Mann.
Podle nedávných vědeckých studií však rozmach pěstování plodin na biopaliva přispívá celkově naopak ke zvyšování emisí skleníkových plynů, které se podílejí na oteplování.
„Je teď jasné, že některá biopaliva mají na ceny potravin ohromný dopad,” řekl ke zprávě bývalý hlavní vědecký poradce britské vlády David King. „Jejich podporou pouze subvencujeme vyšší ceny potravin a neděláme nic proti klimatické změně,” dodal King.
Šéf Mezinárodního ústavu pro výzkum politiky výživy Joachim von Braun soudí, že Evropa a USA musí „napravit politické omyly”, které spáchaly tím, že schválily zvýšenou produkci biopaliv, aniž prozkoumaly dopady na potraviny. Politiku biopaliv začaly kritizovat dokonce i některé zelené organizace, za jejichž podpory tato strategie před několika lety vznikala.
Francouzská státní tajemnice pro životní prostředí Nathalie Kosciusko-Morizetová prohlásila, že politika biopaliv v EU je „pravděpodobně omyl” a unie ji bude muset přehodnotit. Pochybnosti nad politikou biopaliv vyjádřil nedávno i český ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Závislost na podpořePodle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by se v příštích deseti letech měla výroba a spotřeba biopaliv ve světě zdvojnásobit a na jejich výrobu by ve střednědobém výhledu mohlo být věnováno 13 procent světové produkce druhotných obilovin a asi pětina výroby rostlinných olejů. OECD to uvedla v polovině července ve studii o efektivitě politiky využívání biopaliv v členských zemích.
Organizace upozornila, že v mnoha zemích se ještě nesplnily naděje, že kvůli zvyšování cen ropy se rentabilita výroby a spotřeby biopaliv zlepší. Výrobní náklady na jednotku energie z biopaliv jsou většinou mnohem vyšší než na jednotku vyrobenou z fosilních paliv, která mají být biopalivy nahrazována. V posledních dvou letech se náklady na biopaliva zvýšily kvůli prudkému vzrůstu cen zemědělských výrobků a surovin, uvádí OECD.
Ve většině zemí nicméně zůstávají podle OECD biopaliva silně závislá na veřejné podpoře. Ta v roce 2006 dosáhla v USA, Evropské unii a Kanadě 11 miliard dolarů (tedy asi 165 miliard korun), ve střednědobém výhledu pro roky 2013 až 2017 by to mělo být už 25 miliard dolarů ročně. Podpora má v zásadě formu rozpočtovou, například daňové zvýhodnění, státy také stanovují určité minimální cíle pro nahrazení fosilních paliv biopalivy a omezují obchodní výměnu, většinou dovoz, aby ochránily méně rentabilní domácí výrobu. První forma vede k rozpočtovým ztrátám, druhé dvě mají za následek vyšší ceny pro spotřebitele, upozornila OECD.
Univerzálně použitelná politika není, uvádí OECD. Snaha omezit potřebu fosilních paliv by se podle organizace měla soustřeďovat hlavně na snižování spotřeby energie, zvlášť v dopravě. Všeobecně jsou totiž náklady na snížení emisí skleníkových plynů cestou úspory energie zřetelně nižší než náklady na nahrazování určitých zdrojů energie jinými.
Unie sama nestačíEvropská unie může vlastní produkcí dostat podíl biopaliv na spotřebě pohonných hmot do roku 2020 jen na 3,4 procenta. To je hluboko pod desetiprocentní úrovní, kterou si stanovila jako cílovou pro konec druhého desetiletí. Uvádí se to ve zprávě Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), jejíž předběžný návrh získala agentura Reuters.
Ze zjištění EEA plyne, že EU by musela stanovené cíle naplnit z většiny dovozy, ty by však vedly k dalšímu tlaku na mýcení tropických pralesů a k rozsáhlým škodám na životním prostředí.
