Prachaticko
RADEK ŠTĚPÁNEK
Vimperk – Včera od půl jedenácté dopoledne se mohli před budovou Správy Národního parku Šumava sejít všichni, kterým není lhostejný současný stav šumavských lesů a nakládání s nimi. Protestní shromáždění proti devastaci území národního parku pořádalo občanské sdružení Zachraňme Šumavu. Akci, která byla protestem proti současnému způsobu hospodaření se šumavskými lesy, přišlo zhlédnout několik desítek lidí, kteří pozorně poslouchali projevy organizátorů akce. Výplň prostoru mezi jednotlivými proslovy zajišťoval dechový soubor Františka Beránka.
Jak pořadatelé naznačili hned v úvodu, shromáždění se konalo jaksi symbolicky před budovou vimperské rehabilitace. A rehabilitace šumavských lesů je prý už v současné době jistou nutností. Hned od začátku organizátoři akce upozorňovali, že přesto, že protestují proti praktikám vedení národního parku, chtějí vést kultivovaný dialog. Protesty se ale netýkaly pouze vedení národního parku, ale i dalších občanských hnutí, zejména Hnutí Duha, které je podle organizátorů akce hnutím, jež se současným vedením parku kolaboruje. Po krátkém úvodu a přivítání, kterého se ujal bývalý ředitel Českého rozhlasu a jeden z iniciátorů akce „Děkujeme – odejděte,” Vlastimil Ježek, dostal slovo hlavní iniciátor shromáždění, spisovatel a lesník Petr Martan. Ten ještě před samotným zahájením rozdával svou novou knihu „Šumava – krajina živitelka”, která na celý problém nahlíží nejen jako na problém ochrany přírody, ale celé kultury a života lidí v postižené oblasti.
„Není to akce politická. Ovšem v době, kdy se odborníci dvou znepřátelených táborů nemohou dohodnout, je politické řešení namístě. V současné době tedy podporujeme plán, který navrhly Lesy ČR. Ten spočívá v oddělení lesního hospodářství v národním parku od ochrany přírody. To by znamenalo rozdělení správy na dvě budovy. Dále také prosazujeme dočasné odložení bezzásahovosti v místech, která jsou neudržitelně poškozena,” řekl ještě před svým vstupem Martan.
Při samotném projevu obvinil tehdejší vedení parku z vědomého nastartování kůrovcové kalamity tím, že v roce 2007 po orkánu Kyrill nevyčíslilo přesně hodnoty škody a množství znehodnoceného dřeva, což mělo za následek nebývalé rozmnožení lýkožrouta smrkového.
„Ve skutečnosti bylo nezpracováno půl milionu m2 dřeva. Zatímco před lety se lesníkům v parku nadávalo do dřevožroutů, jak by se mělo nadávat vedení parku dnes, kdy se na chráněných územích kácí třikrát více než v hospodářských lesích?,” pokládal řečnickou otázku Martan. „Vyzývám ředitele a vedení parku ke kapitulaci. A vyzývám je také k lítosti a kání, protože zneuctili práci několika generací šumavských lesníků. I ti si zaslouží rehabilitaci,” hřímal Martan. Podle něho je situace problematická i na dalších rovinách, jako je ztráta hodnot či duchovní rozměr problému. „V Bavorsku dosáhlo občanské hnutí toho, aby ředitel odvolal zapsání parku do oblasti 1B divočiny. O to samé se musíme pokusit i my,” konstatoval Martan.
Dalším řečníkem shromáždění byl Ivo Vicena. Ten zdůraznil, že nechce bojovat proti evropským názorům, upozornil ale na to, že i úředníci jsou lidé omylní. Právě v těchto dnech se totiž za zdmi správy národního parku jedná o přidělení diplomu Rady Evropy, kterým by se park mohl pyšnit. Podle demonstrujících zcela neprávem.
František Talián, poradce senátora Tomáše Jirsy a vimperský rodák, potom upozorňoval na to, jak se nakládá s vytěženým dřevem. „Prodává se za dumpingové ceny do zahraničí, kde potom mávnutím kouzelného proutku stoupne cena na trojnásobek. Je to taková zlodějina, že se Karel Klostermann, autor knihy V ráji šumavském, musí obracet v hrobě,” upozorňoval Talián. Podle něho je dnešní Šumava Potěmkinovou vesnicí, kde takové akce jako posouvání pramenů Vltavy jen zakrývají skutečné problémy a odvádějí pozornost. Z kolaborantství obvinil také Hnutí Duha. „Když se dříve přivazovali na Trojmezí ke stromům, kde jsou dnes?,” tázal se Talián. Demonstranti poukazovali na neexistenci zákona o NP Šumava a problému bezzásahovosti. Čas vyměřený shromáždění se ale nachýlil. Tak se rozloučili písní o zelené Šumavě.
