; "m_den_lesu.jpg")
„Rok 2009 je zřejmě nejdůležitějším rokem pro světové lesy v historii.“ Tímto mottem začal v neděli 13. 12. v Kodani Den lesů 3 (Forest Day 3).
Dny lesů jsou pořádány u příležitosti konání klimatických konferencí (COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) každoročně od roku 2007, kdy proběhl první takový den – Den lesů 1 na Bali při COP 13. Kodaňský Den lesů 3, jako i ty předchozí, pořádalo Mezinárodní centrum pro lesnický výzkum (CIFOR) s Partnerstvím pro spolupráci v lesnictví (CPF). Den lesů 3 podpořila také dánská vláda.
Autor: Zuzana Jankovská, ÚHÚL
Vysoká účast na Dni lesů 3
Den lesů 3 v Kodani měl naprosto rekordní účast. Sešlo se tu přes 1 500 účastníků a špiček světového lesnického sektoru.
Účast na Dni lesů 3 byla vysoká i díky zájmu, který je věnován samotné COP 15. Schopnost lesů zachytávat a uchovávat uhlík (čímž přispívají ke zmírňování změny klimatu) nebo problematická otázka uvolňování emisí z devastace a degradace tropických pralesů a lesů obecně (které v celkové bilanci emisí produkovaných člověkem tvoří plných 20 %) je také jedním z témat expertních skupin na COP 15.
Dnu lesů se vedle zástupců nevládních organizací zúčastnili převážně odborníci světové lesnické komunity. Příkladem mohou být delegáti z lesnické sekce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), zástupci Fóra OSN o lesích (UNFF), Mezinárodního svazu lesnických výzkumných organizací (IUFRO), Evropského lesnického institutu (EFI), samozřejmě také zástupci úmluv OSN, které se jakýmkoli způsobem lesů a lesnictví dotýkají – úmluvy UNFCCC, Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD), stejně jako Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD) a další.
Příspěvky, které na Dni lesů 3 zazněly, svědčí o mimořádném významu lesů v boji s klimatickou změnou. Prostřednictvím videonahrávky vystoupil např. bývalý prezident USA Bill Clinton, který zdůraznil nutnost ochrany světových lesů. V sekci věnované financím promluvil mj. ekonom lord Nicolas Stern, který zastavení odlesňování považuje za nejlevnější a nejúčinnější způsob, jak dopady klimatické změny snížit.
Témata Dnu lesů 3
Po úvodním zasedání se Den lesů rozdělil na tři pléna, jejichž témata jsou určena třemi hlavními tématy týkajícími se lesů v souvislosti se změnou klimatu. A to na „Adaptaci“ zahrnující např. změnu dřevinné skladby v rozvinutých zemích či zavedení trvale udržitelného hospodaření v lesích v rozvojových zemích (cílem adaptace je přizpůsobit hospodaření v lesích a lesy samotné měnícímu se klimatu), na „Mitigaci“, zabývající se opatřeními, které umožňují klimatickou změnu zmírňovat (např. snižování emisí CO2 z velkoplošného odlesňování tropických pralesů), a na „Degradaci“ neboli hledání nástrojů, které by zabránily zhoršování (degradaci) stavu lesů zejména v rozvojových zemích.
Zajímavé pak byly poznatky z odpoledních sekcí. Se svými zkušenostmi s prací s domorodými obyvateli vystoupila i Wangari Maathai z Konga, držitelka Nobelovy ceny za mír z roku 2004. O dopadech oteplování, kterým denně musí čelit obyvatelé kanadského Yukonu, hovořila Rose Kushniruk z organizace Champagne-Aishihik First Nation. Domorodcům roztávají ledové stezky, které tradičně využívali k přepravě, s oteplováním klesá i kvalita ryb, jež jsou jejich hlavním zdrojem potravy. Zajímavostí může být, že se s postupujícím oteplováním objevují archeologické nálezy. Pracovní a lovecké nástroje, po staletí zamrzlé v ledu, jsou nacházeny stále častěji.
Detailněji do klimatických jednání
V rámci klimatických jednání se lesů a lesnictví týká především mechanismus REDD+ (omezení emisí z odlesňování a degradace lesů v rozvojových zemích, ochrana lesů a stávajících uhlíkových zásob v lesích). Jeho cílem je zpomalit a zastavit velkoplošné odlesňování v rozvojových zemích, zvláště pokud pochází z nelegálních těžeb, a podpořit ukládání uhlíku v současných porostech. Mechanismus REDD+ by měl fungovat na principu, při kterém rozvinuté země zaplatí rozvojovým zemím za tzv. zastavení odlesňování.
Evropské unie se zase týká započítávání uhlíku ze sektoru LULUCF (využívání území, změny ve využívání území a lesnictví), v jehož rámci by se měly do celkové uhlíkové bilance ČR promítnout emise a sinky plynoucí z hospodaření v lesích.
