Díky dobrovolníkům, kteří se zapojili do projektu Sázíme budoucnost, přibylo v Česku jen za uplynulý rok 1,7 milionu stromů. Iniciativa, se kterou před čtyřmi lety přišla Nadace Partnerství, je za třetinou svého cíle vysadit deset milionů stromů. Celkem jich už lidé vysadili 3,7 milionu. Do výsadeb se za celou dobu zapojilo přes 78 000 lidí na více než 7 000 akcí, které nejčastěji pořádaly obce a města, uvedl dnes na tiskové konferenci strategický ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.
Mezi nejúspěšnější účastníky, kteří od organizátorů obdrželi symbolické zlaté rýče, se letos zařadila i obec Vohančice na Brněnsku s 200 obyvateli. Tamní lidé začali organizovaně sázet před čtyřmi lety a za uplynulý rok vysadili přes 400 stromů.
„Chtěli jsme udělat něco s tím, že máme jen neúrodná pole s řepkou a kukuřicí. Z výsadby se u nás stala takové kulturní akce, kterou si lidé zařadili k hodům nebo pálení čarodějnic,“ řekl starosta obce Petr Blahák.
Do statistiky Sázíme budoucnost se započítávají pouze stromy zasazené mimo les. Ředitel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla upozornil na to, že nejde o snahu pomoci krajině od kalamitní těžby. Na to by podle něj bylo třeba stromů násobně více než cílových deset milionů. „Pokud se na to ale podíváme jako na otázku, jak dostat do krajiny biodiverzitu, je to strašně velká věc,“ popsal.
Řekl také, že vysazování stromů není řešením změny klimatu, ale podstatným prvkem adaptace. „Jde o vytváření krajiny, která může být odolnější a lepší pro organismy. Stromy v krajině jsou domovy pro hnízdící ptáky a také prvek krásy krajiny,“ uvedl Přibyla. Postavil se také proti přepočítávání vysazených stromů na ušetřené emise a projektům, které používají velkou část svého zisku pouze na propagaci.
Podle dat iniciativy Sázíme budoucnost lidé nejvíce sázejí listnaté stromy - duby, lípy a javory. Mezi deseti nejčastěji vysazovaný druhy jsou z jehličnanů borovice a modřín a z ovocných stromů jeřáb a třešeň. Vysazené stromy jsou v nejvíce případech součástí alejí.
ČTK
