Vimperk/ Kůrovec ze Šumavy, který se v chráněných částech národního parku rozmnožil po orkánu Kyrill v roce 2007, neohrozí lesy v českém vnitrozemí. „Vědecky dokázaný dolet kůrovce je maximálně pět set metrů,” říká František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava.
Zatímco na 20 procentech parku byl les včetně polomů ponechán přirozenému vývoji, na 80 procentech území se proti kůrovci dál intenzivně zasahuje. Park těží napadené stromy, nasadil lapače hmyzu i speciální houbu, která populaci kůrovce likviduje. V boji s kůrovcem letos pomáhá i počasí.
Neměli by stihnout druhé rojení„Zima byla extrémně dlouhá, polomy zapadaly sněhem. Poté přišlo deštivé jaro, ve vlhku kůrovce napadají houby a plísně, takže hyne,” dodal ředitel parku. Díky dlouhé zimě také brouci vyletěli později a neměli by stihnout druhé rojení.
Přestože se uschlé stromy zahubené kůrovcem objevují pouze na dvou procentech národního parku, a osmadevadesát procent tamních porostů zůstává zdravých, část politiků situaci stále líčí jako katastrofu. „Rozmnožení kůrovce na Šumavě se dá nazvat kalamitou. Byl jsem na Plešném jezeře, na Pramenech Vltavy, na Trojmezné, a to co se tam děje, považuji za tragédii,” říká senátor za ODS Tomáš Jirsa, který patří k nejznámějším kritikům národního parku.
Stále více politiků v Česku však začíná přistupovat k národnímu parku tak, jak je obvyklé v západní Evropě. „Každému bych doporučil, aby se tam jel podívat a viděl na vlastní oči, že i v oblastech postižených kůrovcem se daří nové vegetaci, rostou tam nové stromky,” říká poslanec ČSSD Vítězslav Jandák. „Myslím si, že bychom neměli na přírodu tak tlačit, tak spěchat, ale s pokorou vyčkat, jak si sama poradí. Samozřejmě, na jasně vymezených územích,” míní sociálnědemokratický senátor Miroslav Krejča.
Bavoři se chlubí suchými smrky
Zatímco v Česku se o nezasahování proti kůrovci ještě vedou vášnivé diskuse, v sousedním Národním parku Bavorský les proti kůrovci již celá léta nezasahují. Němci se přitom uschlými stromy chlubí návštěvníkům i odborníkům na mezinárodních konferencích.
„Je pro nás nesmírně důležité a naprosto klíčové ukazovat dynamiku přírodních procesů,” říká Karl Friedrich Sinner, ředitel Národního parku Bavorský les, a ukazuje fotografie z let 1998, 2004 a 2008. Zatímco na prvním snímku jsou jen uschlé, dospělé stromy, na dalších se přes ně již nezadržitelně prodírá nový les.
Populace kůrovce se v postiženém lese vyvíjí obvykle pět let. Vrcholu by po Kyrillu na Šumavě měla dosáhnout v příštím roce.
Loni kůrovec v národním parku napadl 250 tisíc metrů krychlových porostů, z toho více než polovina byla zpracována. Letos ředitel Krejčí odhaduje, že kůrovec zřejmě postihne stejné množství dřeva.
