logo Silvarium tisk
29.11.2008

Petr SOJKA, redaktor

Do boje s akátem se v posledních letech pustili lesníci v Praze. Sympatický strom má totiž na ostatní vegetaci fatální vliv. Tam, kde se akát vymkne kontrole, roste jenom on.

Petr SLAVÍK, odbor ochrany zeleně, Magistrát hlavního města Prahy

Souvislé akátové porosty jsou schopny postupně po desetiletích pod sebou hubit veškerou vegetaci, na akátových kořenech rostou, nebo respektive jsou v symbióze bakterie, které vylučují do půdy dusík, a je zřejmé, že i akát sám o sobě vylučuje jedovaté látky.

Jiří BURDA, dendrolog, Průhonický park

Nejhorší u nich je to, že jsou velice agresivní, dokážou se rychle rozrůstat a právě ta jejich vysoká adaptabilnost na prostředí je právě ten problém, který dneska vzniká.

Petr SOJKA, redaktor

Extremně odolný strom, který po pokácení okamžitě vystřeluje nové pruty, například tohle jsou roční přírůstky, byl do Čech dovezen v roce 1710.

Jiří BURDA, dendrolog, Průhonický park

Trnovník akát, Robinia pseudoacacia, je cizokrajná, k nám introdukovaná dřevina ze Severní Ameriky, ten rod robinia, trnovník, má přibližně kolem dvaceti druhů, všechny pocházejí ze Severní Ameriky, a u nás se začal nejvíce vysazovat nebo se používá ten trnovník bílý nebo trnovník akát.

Petr SLAVÍK, odbor ochrany zeleně, Magistrát hlavního města Prahy

K jeho masivnímu vysazování docházelo na přelomu devatenáctého a dvacátého století a potom později v prvních desetiletích dvacátého století. Hlavním důvodem byla povodeň v roce 1890, která vyděsila všechny Pražany, napáchala obrovské škody, částečně i pobořila tehdy Karlův most. A vysazování akátů na prudké svahy bylo jedno z protipovodňových opatření.

Petr SOJKA, redaktor

Právě schopnost akátu hubit jiné rostliny se ale nakonec ukázala při protipovodňové obraně jako kontraproduktivní. Tady v Prokopském údolí je jasně vidět, jak dopadne vegetace, když se akát vymkne kontrole. Pokud by ho lesníci nechali být, tyhle louky by brzy přestaly existovat.

Petr SLAVÍK, odbor ochrany zeleně, Magistrát hlavního města Prahy

Na některých místech ovšem je potřeba vytrvat v údržbě, protože akát se vyznačuje velkou výmladností, takže po řadu let je potřeba ty pozemky udržovat a případně na některých místech i dosazovat jiné dřeviny, pravidelně kosit nebo i tak, jako je to třeba na těch stepních územích v Prokopském údolí, pravidelně pást.

Petr SOJKA, redaktor

Do nepřístupných míst se na boj s akátím přizvali lesníci na pomoc čtyřnohého siláka.

Ladislav KADEŘÁBEK, hajný

Je to z toho důvodu, aby docházelo k co nejmenšímu poškození půdy, kůň je lehký, tahá to jaksi po jedné kládě, jak vidíte, protože víc neuveze, a tím pádem dochází k menším erozním rýhám, které by způsoboval traktor s navijákem.

Petr SOJKA, redaktor

Abychom ale vůči akátu byli spravedliví, musíme zdůraznit i pozitiva.

Jiří BURDA, dendrolog, Průhonický park

Je to medonosná rostlina, která ... ty včely se hodně jako, právě včelíny se umisťují do popředí těchhle těch akátů, ještě jsem zapomněl říct, že to dřevo, které se používalo jako topivo, tak se také hodně používalo na chmelnice a na vinice, protože v zemi nehnije.

Petr SOJKA, redaktor

Právě odtud, z Prokopského údolí, teď vinařům poputuje nové dřevo pro výrobu tyčí do vinic. Akát ale samozřejmě není jedinou nepůvodní dřevinou v Praze. V Prokopském údolí se nechávají dožívat borovice černé, původně z Balkánu, a třeba v Průhonickém parku mají velké potíže s dubem červeným.

Jiří BURDA, dendrolog, Průhonický park

V tom věku přibližně sto let, protože to není dlouhověká dřevina, dokáže tady konkrétně u nás v tom Průhonickém parku vytlačovat ty původní dřeviny, jako je dub letní a zimní, a vlastně osidlovat ty plochy v parku, takže tady u nás ho víceméně jako kácíme, protože je to, jak říkám, invazní rostlina.

Petr SOJKA, redaktor

Město teď vysazuje na periferním prstenci pás lesů. Introdukované, neboli nepůvodní dřeviny, už sází zcela výjimečně.

Petr ŠTĚPÁNEK, radní pro životní prostředí, Magistrát hlavního města Prahy /SZ/

Určitě je nejvhodnější vzít druhy přirozené pro dané stanoviště, což konkrétně v Praze jsou dominantně dubo-habřiny, tedy duby a habry. Doplňujeme je lípou a pro zpestření maximálně do deseti procent jehličnany, třeba jedlí nebo douglaskou, ale ty hlavní přirozené dřeviny jsou dub a habr.

Petr SOJKA, redaktor

V Praze roste mnoho druhů nepůvodních dřevin. Z těch nejznámějších stojí za zmínku hojný jírovec, neboli kaštan. Že by se tu ale vzhledem ke globálnímu oteplování v brzké budoucnosti objevily třeba sekvoje nebo palmy, odborníci vylučují. Petr Sojka, Česká televize.



Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě