IVAN TRUHLIČKA, Jaroslav Hořeníh
V krkonošském horském středisku chtějí dovést vlaky až ke sjezdovkám, studii už mají
Pec pod Sněžkou - Současnou dopravu ke krkonošským sjezdovkám staví na hlavu nová studie, kterou si nechala zpracovat radnice v Peci pod Sněžkou. Ta nahrazuje dnešní tisíce aut na přetížených horských silnicích vlaky. Nová železniční trať pro lyžaře a turisty by podle představ architektů měla vést ze Svobody nad Úpou až ke sjezdovce Javor v Peci pod Sněžkou a odtud dál do Špindlerova Mlýna a polského Karpacze. „Železnice by vyřešila dopravu v údolí Úpy, která je dnes po jediné horské silnici stále komplikovanější. A z Pece je to dalším případným tunelem jen čtyři kilometry do polského Kapracze a pouhých šest kilometrů do Špindlerova Mlýna. Z Pece do Špindlu by se dalo přejet vlakem za čtvrt hodiny s lyžáky na nohách,” uvedl krajinný ekolog Pavel Klimeš, který byl členem týmu, jenž studii železniční dopravy pro radnici v Peci pod Sněžkou zpracoval.
Plánovaná jednokolejná elektrifikovaná železniční trať ze Svobody nad Úpou k dojezdu sjezdovky Javor v Peci pod Sněžkou by měla měřit necelých 15 kilometrů a měla by vést sedmi tunely a po devíti mostech.
Vlaky by denně měly přepravit 1 500 až 2 000 lidí. V úseku z Horního Maršova do Pece by se trať dostávala na povrch pouze v místech zastávek, někde by byly stanice dokonce zcela v podzemí jako v metru.
„Stanic by mělo být deset a už jsou hotovy i jejich návrhy. Každou navrhoval jiný renomovaný architekt. Třeba Maršov I Markéta Cajthamlová, Horní Maršov Jakub Cigler a Pec pod Sněžkou Roman Koucký,” řekl Klimeš.
Z ohrožení krkonošské přírody obavy nemá: „Kdybych neměl zkušenosti z Rakouska a Švýcarska, kde horské železnice tak skvěle fungují, asi bych se toho trochu bál. Ale metro se dnes také razí v zabydlených oblastech, které dnešní moderní technologie nijak nepoškozují.
Záměr vybudovat podél Úpy železnici tedy vítám, přestože by mi měla trať vést jen pár metrů od domu.”
Autoři studie počítají se zahájením výstavby nové železnice ještě v současném rozpočtovém období Evropské unie, které skončí v roce 2013. Pokud se podle nich nepodaří evropské peníze sehnat nyní, později to bude ještě složitější.
„V evropských fondech peníze na podobný záměr snad ještě jsou. Ke stavbě železnice by se musel přihlásit i stát. Už o tom jednáme a dobré je, že politici napříč stranami tomu fandí,” uvedl autor studie Ivan Šír.
Myšlenka na vybudování železnice v údolí Úpy je víc než sto let stará a za tu dobu se jí věnovalo i několik projektů - první vznikl už v roce 1910, poslední v 80. letech minulého století. Nyní vybudování železnice v úpském údolí znovu oživily práce na novém územním plánu Pece pod Sněžkou.
„Ke studii už vydala kladné stanovisko správa Krkonošského národního parku a nyní bude následovat posouzení vlivu záměru na životní prostředí. Hlavním problémem ale budou peníze. Rozpočet na trať ze Svobody do Pece je přibližně 13 miliard korun,” upřesnil Šír.
„Záměr se nám líbí. Nahrazení aut ekologickou dopravou po železnici bychom uvítali. Tím spíš, kdyby se to podařilo dotáhnout do fáze, že by do Pece pod Sněžkou nemohla vůbec jezdit klasická auta a nahradily by je elektromobily a vlaky. Ale podle našeho názoru je to finančně tak náročné, že to nikdo nezaplatí,” řekl mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Dovedení železnice blíž ke sjezdovkám by pomohlo i dalším dvěma dopravně přetíženým krkonošským střediskům - Rokytnici nad Jizerou a Harrachovu. Ale tamní radnice se drží víc při zemi. „Je to určitě dobrý nápad, ale obávám se, že natolik vzdálený jako projekt Regiotram, který by měl kolejemi propojit Harrachov s Rokytnicí. Mám obavy, že se toho nedožiji,” sdělil mladý rokytnický starosta Petr Matyáš.
Obě známá lyžařská střediska západních Krkonoš se raději chtějí soustředit na vzájemné propojení lanovkami, které má zvýšit jejich turistickou přitažlivost. „Chceme ve změně územního plánu dotáhnout umístění lanovky na Janovu skálu. Počítám, že se do toho pustíme co nejdříve, snad ještě letos,” uvedl Matyáš.
Lanovka či spíše dvě mají vést z rokytnického Studence přes Janovu skálu nedaleko Čertovy hory do harrachovského Rýžoviště.
„Úřední věci by měly být vyřízeny do dvou až tří let a zahájení vlastní stavby je reálné v řádu pěti let. Ale velmi bude záležet na možnosti získání peněz, náklady se odhadují na stovky milionů korun,” upřesnil harrachovský starosta Tomáš Ploc.
