Čtrnáct dobrovolníků z celé České republiky se sjelo na Šumavu, kde zahrazují a zasypávají staré a umělé odtokové kanály na rašeliništích. Má se tak zvýšit hladina podzemní vody v šumavských lesích a obnoví se i původní rašelinotvorné procesy.
Lopaty a krumpáče. Jediné nářadí, které ke své práci potřebuje parta dobrovolníků, jež se rozhodla v šumavských lesích obnovovat rašeliniště.
„Šumava patří k nejrozsáhlejším a nejstarším pohořím střední Evropy. Na jejích rašeliništích často najdeme jezírka, která jsou ideální pro život mnoha vzácných živočichů i rostlin. Bohužel ale ani po devětadvaceti letech se rašeliniště nevypořádala s devastujícími zásahy z osmdesátých let. Tehdy byla uměle odvodňována, aby lidé získali snazší přístup do lesů a uvolnili nové plochy pro těžbu dřeva," vysvětlil důvod pobytu Martin Voráč, expert Hnutí Duha na ochranu přírody v Národním parku Šumava.
Takto obnovená rašeliniště, kterých jsou po šumavských lesích stovky, dokáží zadržet velké množství srážkové vody. Ta se poté pomalu uvolňuje do okolí, udržuje vyšší hladinu spodní vody a dodává postupně vláhu okolním lesům. Bez rašelinišť by voda rychleji odtékala pryč do údolí. Zjednodušeně řečeno – rašeliniště fungují jako nasáklá houba, která drží vodu a postupně ji pouští do lesů. Ochránci přírody, kteří pomáhají s obnovou rašelinišť, se sjíždějí do šumavských lesů už čtrnáct let. Za tu dobu se akce zúčastnilo téměř dva tisíce dobrovolníků, kteří v lesích odpracovali bezmála sedmdesát tisíc hodin. Obnovit se jim podařilo už desítky rašelinišť.
Jedním z pravidelných účastníků je i Pavel Mašín. Ten jezdí obnovovat šumavská rašeliniště už deset let.
„Je to smysluplná činnost v překrásné přírodě a vynikajícím přátelském kolektivu. Stavbu hrázek v bývalých odvodňovacích kanálech či jejich zatěsňování můžeme často dělat jen ručně. Baví mne se vracet k rašeliništím, na jejichž revitalizaci jsem se v minulosti podílel. Nyní tam rostou koberce rašeliníku a vzdouvá se hladina podzemní vody, takže často již není k poznání, že byla rašeliniště odvodněna," popsal svoji činnosti Mašín. Například loni vytvořili dobrovolníci sedm hrázek na hlavním odvodňovacím kanálu na Soumarském rašeliništi.
Rašeliniště je typ mokřadního ekosystému, v němž dochází ke hromadění odumřelé hmoty, která se bez přístupu vzduchu mění v humolit. V celé České republice zaujímají plochu jen kolem dvaceti pěti tisíc hektarů a skoro polovina z toho leží v Jihočeském kraji. Na Šumavě jsou rašeliniště považována za jedny z nejlépe zachovalých přirozených ekosystémů.