Když už se věci zvrtly tak, že Pavel Drobil (ODS) neřídí ministerstvo průmyslu a obchodu, kam měl namířeno, ale ujal se protikladného resortu životního prostředí, vyřešil „střet zájmů” skvěle: průmyslovou agendu prostě přenesl pod střechu oficiální péče o životního prostředí. Kolumbovo vejce hadr! Drobilův přenos je v dějinách lidské moudrosti poryvem mohutnějším.
Opravdu, nemá to chybu: po necelých dvou týdnech ve funkci odsoudil nový ministr životního prostředí „zelenou ideologii”. Tím si uvolnil ruce. A mohl hned podpořit urychlené budování obchvatů a dálnic. Zpochybnit evropské plány na snižování emisí oxidů uhlíku. Příkře odsoudit „krátkozraká ekologická opatření”, která prý neberou v úvahu ekonomické možnosti země.
Příroda a národní parky budou se za Drobila „otvírat lidem”. A protože už nežijeme v temných dobách, kdy i „ukradenou katedrálu” věnovali „všemu lidu”, leccos půjde jinak: příroda se podle Drobila otevře obcím, živnostníkům a firmám.
To znamená, že se živnostníci a firmy při vytěžování přírody, chráněných krajinných oblastí a národních parků hezky schovají – asi v rámci pokračujícího boje proti „kmotrům” v ODS – za alespoň navedené, pokud ne řádně „promazané” obecní papaláše.
Snad už ani nebude nutné, aby někdo potajmu v lese nařezával tisíce stromů, jak se napořád děje v honbě za tržní cenou skutečných – v zásadě nevyčíslitelných – hodnot.
„Chceme projít všechna ekologická nařízení tak, aby ta, která zbytečně komplikují život firmám, zmizela,” řekl ministr Drobil novinářům. Jako by nevěděl, že si mnoho „zbytečných komplikací” odpustila i ta „slavná” korporace v Mexickém zálivu.
A určitě neví, co věděl a kdysi mi nad sklenkou řekl František Benda, ministr životního prostředí v Klausově první vládě (vzděláním chemik, Ropák roku 1994 a člen ODS): „Koukají na mne (ekonomičtí ministři a spolustraníci) jako na komplikaci, ale takový prostě resort je a musí být.”
Ale pozor! Odmítám líčit Pavla Drobila jako exotického zloducha, vymknutého z kloubů odpovědné doby. Nejen proto, že kozlyzahradníky, amatéry a ideology finančního kapitálu je teď Strakovka napěchovaná až na půdu. Slzu se zdráhám uronit nad „zlatokopy” elektřiny ze slunce a větru, které hodlá podusit příští Ropák roku (nepochybuji, že Drobil bude Dětmi Země v nejbližším termínu dekorován). Veřejnost nejspíš v tomto bodě na ministra nedá dopustit; už dlouho si v četla v novinách, jak kvůli té fotovoltaické mánii podraží proud...
Mám jiný důvod „ušetřit” nového ministra. Jinší páni, než je on (a než kdy bude), už loni vzdali svůj boj s globálním oteplováním. Je velká krize, obrovská konkurence a po záchraně bankéřů naopak nejsou peníze na záchranu planety. Již v prosincové Kodani odpískali klimatický boj pan Barack Obama a soudruh Wen Ťia-Pao. Drobilův přenos je „poštou” z velkého světa.
