V Němčičkách na Břeclavsku vysadili tři tisíce japonských topolů. Až vyrostou, poslouží na výrobu pelet. Slisovanými granulemi dřevní hmoty se pak budou vytápět nemovitosti, které patří obci. To, co nestopí, chce obec prodat.
"Projekt by měl nahradit vytápění elektřinou a tuhými palivy. Peletami budeme topit ve všech obecních budovách, a jestli se nám podaří najít zájemce, budeme je i prodávat," popsal plány starosta Němčiček Petr Slezák.
Pelety se ovšem nebudou vyrábět pouze z topolů. Na jejich lisování se využije i odpad z vinic, kterého má obec každý rok mnoho, a také některé dřeviny na mezích. "Díky tomu se vyčistí okolí obce," dodal Slezák.
Od projektu si slibuje, že ušetří obci mnoho peněz, ale také že zlepší kvalitu ovzduší. Na nový způsob topení by měly Němčičky přejít za dva až tři roky. "Budeme muset požádat o dotace ze státních fondů, čeká nás ještě docela složitá cesta," vysvětlil starosta.
Ušetřili tím peníze
Zkušenosti s tímto druhem vytápění mají už v obci Ivaň a nemohou si jej vynachválit. "Peletami topíme v budově školy. Vytápíme tak mateřskou i základní školu a družinu. Kotel jsme koupili v roce 2005, takže už máme možnost posoudit výsledky," řekla starostka Ivaně Ivana Macková.
Pelety se jim velmi osvědčily. "Ušetřili jsme dost peněz. Uvažujeme teď o tom, že na ně přejdeme i v ostatních budovách, kde se dosud topilo elektřinou," vysvětlila starostka. Přiznala, že v Ivani hrály při zavádění nového druhu topení hlavní roli finance. Šetření životního prostředí je jen příjemný bonus.
Pelety, kterými se tady ve škole topí, pocházejí především od místních zemědělců. Vyrábějí se z rostlinných zbytků. Někdy obec také nakupuje pelety z dřevěných pilin nebo z kukuřice.
Podle ředitelky Ekologického institutu Veronica Yvonny Gaillyové je správné, že obce hledají alternativy ve vytápění. "Pelety jsou určitě dobrá možnost. Na jejich výrobu se ve světě běžně používají slisované piliny, v Česku se ale lisuje i jiný rostlinný odpad," uvedla Gaillyová.
