Výroba biopaliv druhé generace by se měla podle ministra životního prostředí Martina Bursíka rozjet v České republice zhruba do čtyř let. Stát by proto měl investovat do vědy a podpory nových technologií, uvedl Bursík na nedávné tiskové konferenci v Praze. Debata o biopalivech, která se vede v souvislosti se zvedáním cen potravin, podle něj postrádá výhled do budoucnosti, kdy se nebudou vyrábět z pšenice a řepky, nýbrž bioodpadu a dřevní štěpky. Bursík připomněl, že EU při vyjednávání o biopalivech počítá se zavedením kritérií udržitelnosti, bez jejichž dodržení nebude možné biopaliva započítávat do závazku používat je jako palivo v dopravě v roce 2020 nejméně z deseti procent. Jedním z kritérií bude zřejmě certifikát původu, který zaručí, že palivo nepochází ze surovin, které vyrostly na místě někdejšího pralesa. Aby biopalivo splnilo svůj účel, mělo by pocházet z domácích surovin. Druhé kritérium bude vyžadovat, aby použití daného biopaliva znamenalo nejméně 35procentní redukci skleníkových plynů oproti své ropné alternativě.
Při započítání celého životního cyklu už současná biopaliva toto kritérium podle představitelů ministerstva životního prostředí splňují. Bilance biopaliva druhé generace, která se vyrábějí přímo z rostlinné celulózy, je ještě výhodnější. Jejich vývoj jde podle náměstka ministerstva Aleše Kutáka rychle dopředu. „Není to věc zkumavek, existují už provozy maloobjemové výroby, firmy přicházejí s transferem technologií,” uvedl.
Nedávno šéf Čepra a prezident Svazu chemického průmyslu Pavel Švarc prozradil, že by v Lovosicích na Litoměřicku měla příští rok vzniknout továrna, kde by se na zkoušku vyrábělo biopalivo druhé generace. Při spalování dřeva a zemědělského odpadu by měla produkovat kromě biopaliva také elektřinu. Členy konsorcia podílejícího se na výrobě mají být zemědělské a výzkumné ústavy, Svaz chemického průmyslu i státní podnik Lesy České republiky. Na rozjezd továrny je potřeba 300 milionů korun.
