Senát by měl podle výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a bezpečnosního výboru schválit beze změn zákon, který má stanovit pravidla pro přípravy stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Oba senátní výbory dnes podobně jako vláda a Sněmovna nevyhověly požadavku dotčených obcí, aby měly právo vetovat výstavbu úložiště na svém území. Senátní hospodářský výbor naopak doporučil zákon upravit. Horní parlamentní komora o předloze rozhodne na schůzi, která začne tento čtvrtek.
Sněmovní verze na rozdíl od vládní předlohy nepočítá s tím, že by rozhodnutí vlády o výstavbě bylo podmíněno souhlasem obou parlamentních komor. Senátní hospodářský výbor doporučil tuto podmínku do zákona vložit.
Právo veta podle přání dotčených obcí neúspěšně prosazovali ve Sněmovně jednotlivci z řad poslanců KDU-ČSL, Pirátů a SPD. Dolní parlamentní komora místo toho ve vládní předloze pouze prodloužila lhůty, které mají obce dostat na vyjádření stanoviska k vybudování úložiště.
Zákon má podle vlády pomoci k rozvoji jaderné energetiky v Česku a je dalším krokem pro posílení energetické bezpečnosti. Cílem zákona není podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) urychlení výstavby úložiště, ale snaha zajistit co nejvyšší možnou míru respektování zájmu dotčených obcí, které budou mít dostatečnou lhůtu se vyjádřit. Snaha poskytnout jim také právo veta podle ministra „nemá žádnou analogii u podobně významných staveb veřejného zájmu".
Podmínku veta požadovala uzákonit Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 52 obcí a spolků. Žádala vládu o zásadní přepracování návrhu zákona. Norma podle platformy neposiluje pozici obcí při procesu spolurozhodování. Platforma poukazovala také na riziko zkrácení času na geologické průzkumy a výběr finální lokality pro úložiště už v roce 2028, které podle platformy navrhuje Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO).
Vláda původně navrhovala, že její rozhodnutí o výběru úložiště bude podléhat souhlasu obou parlamentních komor. Sněmovní hospodářský výbor ale prosadil změnu, podle níž musí rozhodnutí oběma komorám Parlamentu pouze zaslat na vědomí, přičemž účinné bude po uplynutí 180 dnů od doručení. Senátní hospodářský výbor naopak v duchu vládního návrhu požaduje uzákonit, aby byla realizace rozhodnutí podmíněna souhlasem obou komor Parlamentu do 180 dnů od jeho odeslání poslancům a senátorům.
Zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu by měl dát obcím 140 dnů na vyjádření k návrhu na umístění úložiště. Vláda původně navrhovala lhůtu 90 dnů. Zákon by měl ministerstvu průmyslu a obchodu také výslovně uložit projednání návrhu na umístění úložiště s ministerstvem životního prostředí a s občany dotčených obcí na území některé z nich. Vládě pak má dát zákon možnost stanovit kompenzační příspěvky dotčeným obcím i nad výši příspěvků podle atomového zákona. Norma má uzákonit pravidla ústních jednání a primárně vymezit tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Vláda zřídí pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště.
SÚRAO chce kvůli stavbě úložiště prověřovat čtyři území, a to Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Přípravu geologicko-průzkumných a výzkumných prací zahájí letos. Místo úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren by mělo být vybráno v roce 2030, podle platformy proti úložišti má zákon lhůtu o dva roky zkrátit. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, o urychlení výstavby se ovšem mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.
ČTK
