Emise skleníkových plynů nejsou tím největším problémem lodní dopravy, mnohem horší jsou emise oxidu síry a dusíku nebo prachových částic, řekl v rozhovoru s ČTK Jan Freidinger z organizace Greenpeace ČR. Uvedl, že 90 procent světového obchodu využívá lodní dopravu a podle predikcí bude podíl této přepravy narůstat. Mimo emise mají lodě negativní dopady na mořské ekosystémy a živočichy.
Po moři se realizuje podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) 77 procent evropského zahraničního obchodu. Ačkoliv na začátku pandemie covidu-19 v roce 2020 poklesla vytíženost lodní dopravy, agentura očekává její nárůst v nadcházejících desetiletích. „Je to dáno tím, že spotřebitel si zvyknul na dostupné, i když ne vždy kvalitní, ale levné zboží z Číny, které může mít za pár dní u sebe doma," řekl Freidinger.
Dá se říct, že environmentální dopady jsou velké a stále se prohlubují. „Jejich výčet je pestrý. Prvním problémem jsou emise. Před časem se objevily informace, že největší světové lodě produkují emise jako stovky milionů aut. Tento argument byl ale používán především například proti zavádění šetrnějších opatření v automobilovém průmyslu, jako je elektromobilita," přiblížil Freidinger. Největším problémem jsou podle něj emise prachových částic a emise oxidu síry nebo oxidu dusíku.
„Lodní doprava povětšinou využívá odpadní produkty z rafinerií jako mazut, těžkou ropu a velmi nekvalitní paliva. Znečištění oxidy síry je obrovský. Proto Mezinárodní námořní organizace před lety stanovila pravidla emisních norem, které snižují oxidy síry o více jak polovinu. I tak to ale přetrvává jako obrovský problém," řekl Freidinger. Podle EEA emise oxidu siřičitého z lodí vplouvajících do evropských přístavů dosáhly v roce 2019 přibližně 1,63 milionu tun.
Zpráva agentury uvádí, že se lodě v EU na celkových emisích skleníkových plynů v dopravě podílejí 13,5 procenta, což je umisťuje na třetí místo za silniční dopravu a letectví.
Freidinger uvedl, že vzhledem k očekávanému nárůstu lodní dopravy, se samozřejmě zvýší i emise skleníkových plynů, neboť se zatím nedaří ve velkém zavádět technologie, které by je snižovaly. „Je nutné ale připomenout, že například EU má v rámci Green Dealu plán v tomto segmentu zavést bezuhlíkové technologie do roku 2050, zároveň byla lodní doprava zahrnuta do obchodování s emisními povolenkami," řekl. Mladá fronta Dnes napsala, že čeští provozovatelé dieselových vlaků a lodí nebudou muset od roku 2027 platit za emisní povolenky jako jiní dopravci, kteří využívají fosilní paliva. Deník upozorňuje na to, že podíl lodní dopravy i naftových vlaků je v ČR nízký.
Z environmentálního hlediska je lodní doprava problematická také kvůli hluku, který může narušovat přirozený život vodních živočichů. „Hluk může kytovcům a dalším druhům znemožňovat orientaci, dalším úskalím jsou střety lodí s těmito zvířaty," řekl Freidinger. Lodní doprava také znečišťuje vody při haváriích, například v podobě ropných skvrn nebo když se část nákladu dostává fyzicky do vody. Objem ropy přepravované po moři sice vytrvale roste, avšak z celkového celosvětového počtu 62 středních až velkých havárií s únikem ropy se za poslední desetiletí odehrálo pouze osm ve vodách EU, uvedla EEA ve své zprávě.
ČTK
