Vyšší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře stimulují růst stromů. To, co zní skoro jako dobrá zpráva, je ale pro ekosystém savan problém. Pokud se savana nemá stát zeleným lesem, je třeba podporovat její přirozené vypásání a pravidelné vypalování, aby se udržela rovnováze. Potvrzuje to studie jihoafrických ekologů.
Savany a jim příbuzné ekosystémy, porostlé travinami a řídce distribuovanými stromy, nejsou jen pasivním předělem mezi pralesem a pouští. Pokrývají 20 % zemské souše, a v Africe, kde utváří podobu 13,5 milionů kilometrů čtverečních kontinentu, pak téměř 40 %. I proto je provázaná kaskáda ekosystémových služeb, které savany nejen nám nabízí – například koloběh živin, zajišťování vodní bilance regulace regionálního klimatu - zcela nepostradatelná. Klíčovým faktorem dobře fungující savany jsou rozsáhlé porosty travin. Ty nabízí životní prostředí a potravu organismům, a současně sezóně slouží jako palivo pro oheň. Ten garantuje úspěšnou recyklaci živin v ekosystému, průběžnou regeneraci travinatých porostů. A to, že prostředí savan zůstane otevřené, dobře prosvětlené, nezarůstající dřevinami.
Celý článek najdete zde
