knc
Olomouc 31. května (ČTK) - Větší podíl obnovitelných zdrojů energie na vytápění by měla používat Česká republika. Spolu s Hnutím Duha a sdružením Calla to tvrdí i Otakar Kocourek z Prostějoviček u Plumova na Prostějovsku, majitel firmy zabývající se využitím solární energie a biomasy. Kocourek dnes ČTK řekl, že stát využití biomasy nepodporuje. Podobný názor má dalších 56 majitelů ekologických firem, kteří se kvůli tomu obrátili otevřeným dopisem na vládu.
"Lidé žijící ve vesnici, kde je přiveden plyn, nedostanou například dotaci na vytápění biomasou, neboli dřevoplynem," uvedl Kocourek. Přitom se ale lidé kvůli cenám plynu vracejí k pevným palivům a vesnice pak dusí smog. "Kotel na dřevoplyn najdete dnes jen tam, kde je blízko do lesa. Stačí zajet o pět kilometrů dál a biomasa se už nepoužívá," uvedl Kocourek. O něco lepší je podle něj situace ve využití solární energie.
Studie Hnutí Duha spočetla, že z obnovitelných zdrojů v ČR lze vyrábět asi polovinu současné spotřeby tepla. Bylo by to více, než činí kompletní spotřeba dováženého zemního plynu na vytápění. Aktivisté chtějí, aby vláda připravila podobný "zelený" zákon jako při výrobě elektřiny, což napomohlo rozvoji obnovitelných zdrojů. Kromě Kocourka zastávají stejný názor v kraji i další firmy z Šumperka a Přerovska.
Zákon, jak jej navrhují ekologové, by zajistil, že do konce příštího desetiletí by mohla mít solární kolektor, moderní kotel na biomasu nebo podobné zařízení každá 15. domácnost v republice. Podle nich 60 procent českých možností energie z obnovitelných zdrojů připadá na výrobu tepla. "Ve využití slunečního tepla na jednoho obyvatele jsme sotva na čtvrtině průměru Evropské unie. Biomasu využíváme sedmkrát méně než sousední Rakousko," uvedl Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla.
Podle Kocourka stojí vytápění a ohřev vody biomasou v rodinném domě asi desetinu proti cenám za vytápění plynem. Dražší je jen pořízení kotle na dřevoplyn. "Využít se dá skoro všechno, odpad dřevařské výroby, polomy, štěpkování i ořezy stromů městské zeleně," vyjmenoval Kocourek.
Podle ekologů by výstavba výtopen na biomasu, solárních kolektorů a podobných projektů vytvoří zároveň nové průmyslové odvětví i tisíce pracovních míst.
Výtopnu na biomasu vybudovala před třemi roky například olomoucká zoologická zahrada na Svatém Kopečku. Zařízení za 17 milionů korun vyrábí pro celý areál kromě tepla i elektřinu. Podobná výtopna funguje i v obci Bouzov, z níž se vytápí stavka domů a hrad. Zhruba 50 milionů korun investovala do kotelny na biomasu také akciová společnost CNM textil ve svém závodě v Oskavě na Šumpersku. Díky investici závod ročně ušetří za energii až osm milionů korun. Biomasu částečně využívá i teplárenská společnost Dalkia. V Olomouci topila slunečnicovým šrotem, spalování až třetiny uhlí v krnovské teplárně nahradila Dalkia biomasou.
