Jak ovlivní ekonomiku snahy snížit množství CO2? Odpovědí modely zásobované daty z obřího skleníku
Buď se to povede, nebo si udělám obrovskou ostudu, říká profesor Michal Marek, autor nápadu, na který získal 780 milionů z evropských fondů určených pro vědu a výzkum. Projekt nazvaný CzechGlobe se má podle jeho slov stát ekologickou Mekkou Česka a možná i celého kontinentu.
V hustém lese kousek od slovenských hranic stojí dva obří skleníky vysoké sedm metrů. Ke stromům pod průhlednou klenbou proudí z cisterny jeden ze skleníkových plynů – oxid uhličitý. Tým profesora Marka už téměř patnáct let nedaleko osady Bílý Kříž napodobuje atmosféru, jaká bude pravděpodobně panovat na Zemi v roce 2050, a zkoumá, jak reagují jehličnaté a listnaté stromy.
„Díky měřením víme, co umí jeden hektar horské smrčiny,” říká profesor Marek. Porost například ročně zachytí stejné množství CO2, jaké vyprodukuje auto během jízdy při cestě dvakrát kolem zeměkoule, zároveň les vyrobí tolik kyslíku, kolik spotřebuje 38 lidí. Za slunečného dne odpaří hektar lesa 40 tisíc litrů vody, což vyvolá stejný chladicí efekt, jako kdyby na každém čtverečním metru půdy stály 2,5 ledničky. Nejpodstatnějším poznatkem je ale fakt, že les není jen zdrojem dřeva, borůvek a hub, ale lesní půda zároveň slouží jako dlouhodobý sklad oxidu uhličitého.
Nyní chce profesor Marek mnohaleté zkušenosti se sledováním tohoto plynu využít v projektu CzechGlobe.
Ideu založit pracoviště se špičkovými odborníky a nejmodernější technikou dostal Michal Marek daleko od Brna, kde řediteluje Ústavu systémové biologie Akademie věd ČR. Když jednou jako účastník mezinárodní konference v Šanghaji spatřil ve stanici metra ohromnou masu lidí, uvědomil si, že člověk je vlastně nejvýznamnější hráč při přežití Země amá za osud planety největší odpovědnost.
Model by přímotopy nedoporučil Tuto, jak sám říká, až příliš patetickou myšlenku pak přetavil do úmyslu vytvořit centrum evropského rozměru. „Chceme nejen sledovat množství oxidu uhličitého v atmosféře a v půdě, ale také pomocí počítačových modelů předpovídat, jak chování lidí a ekonomiku ovlivní snaha omezovat množství CO2,” vysvětluje profesor Marek. Idea zaujala odborníky a úředníky v EU i na českém ministerstvu školství natolik, že na projekt přiklepli přes tři čtvrtě miliardy korun. Až bude kontrakt podepsán, což se zřejmě stane během příštích týdnů, začne kolotoč. Do konce roku 2015 musí CzechGlobe fungovat už na sto procent.
Profesor má v úmyslu koupit letadlo vybavené vysoce kvalitní technikou pro dálkový průzkum přinášející nové údaje nejen o struktuře krajiny, ale i o aktuálním stavu dřevin a rostlin. V rozpočtu je zahrnuta také stavba pavilonu pro pokusy a centrálního pracoviště pro vyhodnocování dat z několika desítek nových měřicích stanic včetně dvou dalších obřích skleníků. Údaje o aktuální hladině CO2 v atmosféře poskytne rovněž aparatura umístěná na 200 metrů vysoké věži.
Na rozdíl od podobných ústavů v zahraničí bude v CzechGlobe pracovat fyzik atmosféry vedle sociologa, ekologa, meteorologa a možná i filozofa. „Výsledkem jejich práce budou komplexní informace servírované na stříbrném podnosu,” říká s určitou nadsázkou profesor Marek.
Konkrétně půjde o socio-ekonomické modely pro regiony nebo středně velká města. Pilotní model se ověřuje na jihu Čech v Novohradsku. Jde o poměrně jednoduché zadání, protože v této oblasti není skoro žádný průmysl. Vědci nyní zkoumají, jak se změní bilance skleníkového plynu, když místo pěstování obilí začne pozemky spásat dobytek nebo se na nich vysadí stromy.
Témata jednotlivých modelů ale mohou být mnohem pestřejší. Například by se dalo předem zjistit, jak lidé zareagují na změnu energetické politiky. Ukázkovou situací bylo třeba skokové zvýšení ceny zemního plynu, po kterém začala většina domácností znovu topit hnědým uhlím, ale třeba i odřezky z pneumatik. Předejít by se dalo i zoufalému postavení lidí, kteří vybavili svoje obydlí elektrickými přímotopy a po zdražení elektřiny je masově odpojovali. Modelovat lze třeba i rozhodnutí radnice zhasínat v deset večer pouliční lampy. Ušetří sice za elektřinu, ale pravděpodobně stoupne počet loupeží a krádeží.
Zájem projevila i NASA Peníze z evropských fondů smí posloužit pouze k vybudování a rozjezdu centra. Ovšem při životě se už CzechGlobe musí udržovat sám. Kromě modelů socio-ekonomických situací se počítá také se základním i aplikovaným výzkumem. „Budeme usilovat o evropské a české granty,” říká Marek. Podle dosavadních zkušeností nemá obavu, že vyjde naprázdno. Ale je mu jasné, že publikováním v odborném tisku se centrum neuživí. Nejméně třetinu financí chce získávat smluvním výzkumem.
Už nyní je předběžně dohodnuta zakázka s NASA. „Američanům vyhodnotíme družicové snímky a určíme, s jakou intenzitou probíhá fotosyntéza v porostech. Podle toho lze určit například budoucí úrodu,” říká profesor Marek. Podle satelitních fotografií lze rovněž poznat, kde planeta právě přijímá a kde vypouští oxid uhličitý.
Pro univerzitu ve Washingtonu se připravuje zařízení, které pomocí zelených řas sníží množství CO2 unikající z tepelných elektráren. Univerzita v Nebrasce si objednala studii, jak zvýšená hladina skleníkového plynu ovlivní různorodost porostů. Konkrétně se bude zjišťovat, jak reaguje dub, smrk a pšenice.
Velký zájem je o snímky pořízené z letadla moderní technikou. Najdou uplatnění při mapování spodních vod, technického stavu ropovodů nebo kvality porostů podél dálnic. Zájem o spolupráci již projevila státní správa: ministerstva životního prostředí či zemědělství, Lesy ČR, Krkonošský národní park, ale i soukromé firmy. „Celkem máme už asi čtyřicet vážných zájemců,” říká Marek.
U soukromníků je velmi pravděpodobné, že poznatky, za které zaplatí, také využijí. Co ale bude motivovat státního úředníka k tomu, aby výzkum financovaný z erárních peněz nestrčil do zásuvky? Podle autora celého projektu bude záležet na tom, jak si potenciální uživatele vychová. Sociologický průzkum v režii centra ukázal zájem veřejnosti o ekologickou problematiku. Lidé si uvědomují, že je to důležité téma. To může být jeden z argumentů, jak motivovat politiky v čele ministerstev.
Marek rovněž chystá setkání se zástupci ČEZ, největšího hráče na energetickém trhu. Plánuje prezentace výsledků lesníkům, farmářům, úředníkům. Chystají se přednášky a kurzy o ekologii pro středoškolské učitele a jejich studenty. V plánu je televizní seriál o životním prostředí podobný zahraničním pořadům o přírodě.
Cíl vytvořit z centra environmentální Mekku Čech a možná i Evropy chce profesor Marek podpořit nejen tím, že data bude zpracovávat tým sestavený z expertů všemožných oborů. Počítá také s úplnou otevřeností CzechGlobe veřejnosti. Například všechny měřicí stanice včetně dvou nových obřích skleníků budou přístupné a zájemci se dozvědí, k čemu data slouží.
Je vize o ekologickém „pupku” Evropy reálná? „Za rok za dva už bude jasné, co se nám povedlo,” odpovídá Michal Marek.
