Vláda se dnes na svém zasedání zabývá plánem, který nastiňuje jak se v příštích deseti letech bude v Česku vyvíjet zelená energetika. Do roku 2020 by Česká republika podle směrnice o obnovitelných zdrojích energie měla 13 % celkové spotřeby energie pokrývat právě z obnovitelných zdrojů. Plán ovšem kritizují ekologové, připadá jim nekonkrétní.
Podobně jako ostatní členské země Evropské unie musí i Česká republika odeslat do Bruselu Národní akční plán pro podporu OZE, ve kterém uvede, jak chce dosáhnout cílů, k nimž se zavázala v rámci příslušné směrnice. Jinými slovy, jak do roku 2020 dosáhnout 13% podílu OZE na energetické spotřebě a 10% podílu OZE v dopravě.
Dokument, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a dnes má o něm jednat vláda, počítá dokonce s mírně vyššími cíli – v případě podílu na celkové spotřebě s 13,5 %, v případě dopravy s 10,8 %. MPO při jeho přípravě vycházelo hlavně z informací o stávajících a již rozběhnutých projektech, statistických predikcích vyplývajících z dosavadních trendů a „případného zohlednění” veřejných dotací.
Plán uvádí roční hodnoty instalovaného výkonu pro jednotlivé druhy OZE, a to až do roku 2020. Na základě jejich porovnání se skutečným vývojem by vláda měla v příštích deseti letech upravovat podporu pro jednotlivé obnovitelné zdroje. „Budou-li tyto hodnoty překročeny, bude možné přistoupit k omezení či zrušení finanční podpory příslušných obnovitelných zdrojů,” říká k tomu v tiskovém prohlášení ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.
Případná omezení se mají ovšem dotknout pouze nových projektů.
Jen na papíře?
Ekologové ze sdružení Calla a Hnutí DUHA ale akční plán ostře kritizují. Podle nich vypadá pěkně pouze na papíře, ale skutečná opatření jak jednotlivé cíle naplnit v něm zcela chybí. Nelíbí se jim například, že dokument vůbec nepočítá se zákonem na podporu výroby tepla z obnovitelných zdrojů. Právě v této oblasti má podle nich přitom Česká republika (na rozdíl od výroby elektřiny z OZE) velký potenciál.
Jejich kritika míří i na adresu ročních cílů pro jednotlivé obnovitelné zdroje. Obávají se, že v případě překročení cílových hodnot stát přestane podporovat všechny projekty bez ohledu na to, zda jsou kvalitní či nikoliv.
Trnem v oku jsou ekologům také plány pro nakládání s biomasou. Přestože je výroba energie ze dřeva vykáceného v lesích prý již na hranicích možností, počítá materiál MPO pouze s velmi malým využitím zemědělské půdy pro pěstování energetických plodin. Dřevo z lesů navíc díky němu navíc skončí spíše v elektrárnách, zatímco výhodnější by bylo využít jej pro současnou výrobu tepla a elektřiny (tzv. kogeneraci).
Zelené neziskovky dále namítají, že plán neřeší současné administrativní překážky, které brání dalším investicím do OZE. Distribuční společnosti a provozovatel přenosové soustavy ČEPS se totiž stále brání vydávání kladných stanovisek na připojování nových zdrojů dokud nebude vyřešena příslušná legislativa (viz např. EurActiv 2.7.2010).
