Oldřich Szaban
Firmám hrozí za kácení stromů při stavbě elektráren až dvoumilionové pokuty
Liberecký kraj - Slunečních elektráren přibývá, při jejich stavbě se však někdy ničí příroda. Čtyřem firmám hrozí pokuty od České inspekce životního prostředí: kácely stromy nebo ohrozily vzácné živočichy či rostliny.
„Pro sluneční elektrárnu potřebují investoři dostatek slunečního svitu. Proto odstraňují všechny překážky, například vykácejí stromy,” vysvětluje Iveta Krušková, vedoucí ochrany přírody České inspekce životního prostředí v Liberci. V současné době řeší inspekce čtyři podobné případy na Českolipsku. „V Mimoni a Ralsku, kde chtějí sluneční elektrárnu postavit na bývalých průmyslových plochách, takzvaných browfields. Tady to není až tak zásadní,” míní. Horší jsou případy kácení stromů ve volné krajině. „To je například v České Lípě-Žizníkově. Dalším problémem je, že záměr postavit sluneční elektrárnu by mohl ohrozit vzácné rostliny a živočichy,” upozorňuje. Firmám mohou udělit pokutu až dva miliony korun. „Trestem je pro ně už samotné oddálení prací,” konstatuje Hana Kolářová, ředitelka liberecké pobočky České inspekce životního prostředí.
O elektrárny je zájem Od roku 2008 se zvyšuje zájem o stavbu solárních elektráren v Libereckém kraji. Za loňský rok vyrobily v kraji sedm set megawatthodin elektrické energie, což je třiapůlkrát více než rok předtím. „Největší jsou dvě velké elektrárny o výkonu dvou megawatt u Jablonného v Podještědí,” informuje Soňa Holingerová, mluvčí ČEZ.
Průkopníkem solárních elektráren v kraji je společnost Via Regia. „V roce 2006 jsme instalovali solární elektrárnu na základní školu v Hrádku nad Nisou,” říká Jaroslav Zámečník ze společnosti. Podmínkou města bylo, abychom opravili střechu a odvedli jim dvacet procent ze zisku až začne elektrárna vydělávat. To se stane v roce 2012, až splatíme úvěr.”
Sluneční elektrárny ničí krajinu
Společnost prosazuje malé sluneční elektrárny na veřejných budovách. „Například v Chrastavě máme zpracovaný projekt v mateřské školce, která používá přímotopy. Chceme, aby se místo uhlí napájely sluneční energií, posléze nahradily tepelným čerpadlem,” vysvětluje. Podobnou malou elektrárnu připravují na základní škole ve Varnsdorfu. Do pěti až deseti let míní podpořit další podobné projekty. „Doufám, že jich budou desítky,” věří Zámečník.
Od poloviny února však nové žádosti neprojdou. „Až do odvolání nepovolujeme žádosti o stavbu solárních i větrných elektráren,” upozorňuje Holingerová. Je to na žádost společnosti ČEPS, která se stará o energetickou síť. „Obávají se, že by síť mohla při současném tempu připojování zkolabovat,” To se nelíbí ekologickým organizacím. Podle energetické koncepce, kterou česká vláda schválila v roce 2004, by měly sluneční a větrné elektrárny nyní vyrábět osm procent veškeré energie. Ve skutečnosti je to přes šest procent. „Větrných a solárních elektráren ve skutečnosti přibývá mnohem pomaleji než stát před sedmi lety rozhodl,” myslí si Karel Polanecký z Hnutí Duha. Šéfové ČEPS podle něj zaspali. „Rád bych věděl, kde z toho mají větší radost. Jestli na ruské ambasádě, nebo v uhelných firmách,” dodává.
