Emise skleníkových plynů v Německu loni klesly o deset procent, což je nejhlubší propad od znovusjednocení země roku 1990. Ekonomika oslabila, zatímco výroba ekologické energie vzrostla. Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí (UBA) je země na dobré cestě splnit svůj klimatický cíl pro rok 2030, kdy chce snížit emise oproti roku 1990 o 65 procent.
Největší evropská ekonomika loni klesla o 0,3 procenta. Na vině byly vysoké ceny energií a slabá zahraniční poptávka po jejím vývozu.
Německo bylo po desetiletí motorem evropské ekonomiky. Umožňovaly mu to mimo jiné levné dodávky ruského plynu, který Berlín přestal dovážet po invazi Moskvy na Ukrajinu.
Emise z průmyslové výroby v Německu v roce 2023 klesly o 7,7 procenta, uvedl UBA. Samotná průmyslová výroba se v loňském roce snížila pouze o 1,2 procenta, a to navzdory většímu poklesu v energeticky náročných odvětvích, jako je chemický průmysl a kovovýroba, kde výroba klesla o téměř osm, respektive o 5,3 procenta, ukázaly údaje sdružení VCI a BDI.
Ministr pro oblast klimatu a hospodářství Robert Habeck odpovídal na otázku, zda za poklesem emisí nestojí spíše slabší ekonomika, než že by šlo o udržitelný trend. Podle něj byl rok 2023 sice výjimečný a vláda očekává úplné hospodářské oživení, ale další plánovaná opatření prý pomohou dosažený pokrok v množství emisí udržet.
Emise z elektráren se výrazně snížily díky rostoucí výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Ta v loňském roce pokrývala téměř 52 procent spotřeby elektřiny.
Ke snížení emisí přispěl také nárůst dovozu elektřiny, včetně elektřiny z francouzských jaderných reaktorů. Pomohl i pokles celkové spotřeby energie o čtyři procenta.
UBA sdělil, že emise v loňském roce klesly na 673 milionů tun, což potvrzuje předběžné odhady. Největší evropská ekonomika se chce do roku 2045 stát uhlíkově neutrální, v současné době je uhlíkově neutrální ze zhruba 46 procent.
ČTK
