Emise z energetiky v Česku loni klesly meziročně o 16 procent. Hlavním důvodem byl nižší vývoz elektřiny vyrobené z uhlí, pomohlo také snížení spotřeby a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Vyplývá to z údajů společnosti Ember, na které dnes upozornili Svaz moderní energetiky a Aliance pro energetickou soběstačnost. V celé EU loni v energetickém sektoru klesly emise zhruba o 19 procent, což je nejvíce v historii.
Výrazný pokles emisí z energetiky zaznamenala podle svazu drtivá většina evropských zemí. U 11 z nich jde podle něj o rekordní úbytek. Svaz v souvislosti s poklesem emisí upozornil zejména na úbytek výroby z fosilních paliv v EU. Ta se nyní na produkci elektřiny podílejí méně než z třetiny. Výroba z uhlí podle svazu klesla o 26 procent, z plynu o 15 procent. To by znamenalo největší poklesy u obou komodit od roku 1990.
K poklesu výroby elektřiny z fosilních paliv přispěla také nižší spotřeba energií. Poptávka v roce 2023 v EU klesla o 3,4 procenta ve srovnání s rokem 2022 a byla o 6,4 procenta nižší než v roce 2021, kdy začala energetická krize.
Svaz také poukázal na růst využívání obnovitelných zdrojů energie v evropské energetice. Kombinovaná výroba větrné a solární energie podle něj vzrostla v Evropě o rekordních 90 terawatthodin a instalovaný výkon o 73 gigawattů.
„Výrazný nárůst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů dokazuje, že cíle pro rok 2030 mohou být mnohem ambicióznější, než jsme si ještě donedávna mysleli. Evropa zažívá doslova energetickou revoluci a Česko nesmí být pozadu. Navýšení cílů českého klimaticko-energetického plánu na 33 procent zelené energie do roku 2030 by měl být jen začátek a je na čase se začít připravovat i na další milníky, jako je například právě schválený pokles emisí do roku 2040 o 90 procent,“ uvedl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Podle Aliance pro energetickou soběstačnost znamenají současné ambice EU, aby unie dosáhla do roku 2030 alespoň 45procentního podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě, téměř zdvojnásobení současného podílu. „Cíle členských států stanovené v jejich národních plánech v oblasti klimatu a energetiky však v současné době k naplnění této ambice nestačí. Všechny země visegrádské čtyřky mají nižší cíle pro podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030, než doporučuje (Evropská) komise, a neodrážejí tak možnosti, které jsou v současné době k dispozici,“ řekla konzultantka Aliance pro energetickou soběstačnost Tatiana Mindeková.
Evropská komise v týdnu navrhla, aby si EU stanovila za cíl snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Podle ekologů je to pro ČR příležitost k rychlejšímu zajištění energetické bezpečnosti.
ČTK