Evropský parlament (EP) dnes definitivně schválil odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování, které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy. Dohodu o odkladu musí ještě formálně potvrdit členské státy a do konce roku 2024 musí být zveřejněna ve věstníku EU.
Pro hlasovalo 546 poslanců, 97 bylo proti a sedm se zdrželo. Posunutí platnosti o jeden rok navrhla Evropská komise (EK) po kritice ze strany firem, některých členských států včetně Česka i části obchodních partnerů sedmadvacítky.
Odložené nařízení se vztahuje na dobytek, kakao, kávu, palmový olej, sóju, dřevo nebo kaučuk. Prodejci budou mít povinnost před uvedením výrobků na unijní trh ověřit, že tyto produkty nejsou spojeny s odlesňováním kdekoliv na světě, a vydat v této souvislosti prohlášení.
Podle nařízení by importéři měli povinnost kromě dopadů produktů na odlesňování také zajistit, že při produkci nebyla narušena práva původních obyvatel. Orgány EU by navíc dostaly pravomoc prostřednictvím satelitního sledování nebo analýzy DNA kontrolovat, odkud výrobky skutečně pocházejí. Protože jde o nařízení, může norma platit i bez implementace jednotlivými členskými státy.
Mezi kritiky současné podoby opatření patří čeští europoslanci Tomáš Kubín (ANO) z frakce Patriotů pro Evropu a Veronika Vrecionová (ODS) z klubu Evropských konzervativců a reformistů. Vrecionová, která vede výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, a Kubín, jenž je členem tohoto výboru, na dnešním tiskovém brífinku uvedli, že by chtěli, aby jejich výbor prosazoval revizi a změkčení nařízení.
Podle Vrecionové jsou požadavky na důkazy příliš přísné a komplikují podnikatelům dovoz surovin. Opatření navíc podle ní nezohledňuje rozdíly mezi zeměmi podle toho, nakolik se na odlesňování podílejí. „Chceme, aby Česká republika patřila k zemím, na které tyto povinnosti nebudou dopadat tak přísně, protože u nás s odlesňováním problém není,“ dodala.
O odklad žádal český ministr zemědělství Marek Výborný. Po odkladu volali také obchodní partneři EU, například Brazílie nebo USA, jejichž vlády se kvůli tomu obrátily na unijní představitele. Podle údajů brazilského ministerstva rozvoje, průmyslu a zahraničního obchodu dosáhl brazilský vývoz těchto produktů v roce 2023 hodnoty 46,3 miliardy dolarů. Regulace by mohla ovlivnit vývoz v hodnotě přibližně 15 miliard dolarů.
ČTK
