S obavami jsem sledovala vývoj České inspekce životního prostředí (ČIŽP) za působení ředitele Erika Geusse. Destrukce CITES týmu, selhání při havárii na Bečvě a další kauzy byly důsledkem pštrosího řízení ČIŽP ve smyslu „strč hlavu do písku, on to někdo za tebe vyřeší a možná po tobě už příště nebudou nic chtít“. Dříve vysoce odborný centrálně řízený kontrolní úřad s celorepublikovou působností se zkušenými odborníky postupně měkl, schopní lidé byli odejiti, či odcházeli nebo na inspekci vyhlíželi lepší časy, aniž by plně mohli projevit svoje schopnosti.
Celý článek najdete zde
