Rubrika: ČTENÁŘ REPORTÉR
Dne 27. září byla uspořádána exkurze do lesů Krušných hor. Na exkurzi byli pozváni poslanci, senátoři a primátoři a starostové podhorských měst a obcí a pracovníci odborných firem s tímto profesním zaměřením včetně zástupců médií. V průběhu exkurze jeli účastníci po trase Teplice - Cínovec - Fláje - Mníšek - Nová Ves - Kálek a zpět do Teplic. Při několika zastaveních na těchto místech se účastníci díky odborným výkladům erudovaných pracovníků podrobně seznámili s aktuálním zdravotním stavem zdejšího lesního porostu. Zároveň byl přednesen i současný stav vědeckého poznání vývoje likvidace a nápravy této největší ekologické katastrofy způsobené člověkem v dějinách Evropy vůbec.
Před třiceti léty se rozhodovalo o způsobu náhrady totálně zničeného lesa po katastrofálních následcích obrovského imisního náporu škodlivin z neodsířených elektráren, průmyslu a dolů. Bylo rozhodnuto vysadit zde mnoho desítek milionů stromů kanadských bříz, smrků pichlavých a dalších dřevin. O nich se soudilo, že mohou těmto imisím vzdorovat. Jehličí kanadských smrků má na sobě tenkou vrstvičku vosku a proto v té době relativně úspěšně vzdorovaly tlaku škodlivin ze vzduchu. V průběhu následujících let ale imisní tlak škodlivin neustával a tyto kyselé průmyslové zplodiny dál a dál v obrovských koncentracích zamořovaly půdu a hromadily se v ní. Po realizaci opatření ke zlepšení životního prostředí - mohutném plošném odsíření po změně politického režimu v naší zemi, došlo k přechodnému relativnímu zlepšení zdravotního stavu lesa. Kanadský smrk pichlavý se navenek jevil jako relativní vítěz boje s kyselým prostředím. Bohužel tento povrchový jev se ale nyní stává největším nebezpečím pro existenci lesů v Krušných horách. Nezasvěcenému pozorovateli pod povrchním pláštěm jakoby zdravého jehličnanu uniká zhoubný vliv nastřádané kyselosti v půdě. Všechny zdejší dřeviny jsou od kořenů ve větším či menším stupni degradace, rozpadu. Je nutné se podívat pravdě do očí a uvědomit si, že přechodná funkce porostů ze 70. let je u konce. Nyní je nutné tyto dožívající porosty nahradit jinými, vhodnějšími. Tedy takovými, které již nebudou muset především bojovat s enormní kyselou zátěží ze vzduchu, ale které dokáží vzdorovat extrémně silně kyselému prostředí působícímu převážně ze země. Seznam dřevin, které tyto vlastnosti mají je již znám. Podle místa stanoviště je zde potřeba vysazovat smíšené lesy v poměru cca 1/3 listnáče a z 2/3 jehličnany.
Finanční zatížení na tuto akci je ale obrovské. Náklady na revitalizaci 1000 ha lesa dosahují až 300 milionů Kč. Tuto obrovskou plochu jednoho tisíce hektarů je reálně možné zvládnout během jednoho roku. Celková takto zasažená plocha ale čítá ještě dnes 30 000 hektarů lesa. Výsledné celkové množství peněz, které je nutno do revitalizace vložit během následujících 30 let tak představuje v dnešních cenách celkovou částku 9 - 10 miliard korun. Pro zajištění ochrany a dobrého vzrůstu nově vysázených dřevin je ale nezbytně nutné razantně snížit stavy vysoké zvěře! Výše popsané ekologické škody mají základ v mnohaleté expedici uhlí, energie, chemických výrobků a dalších produktů z našeho kraje do celé republiky. Proto je nutné, logické a přirozené, aby se nyní vrátily stejnou cestou finance k životně důležité revitalizaci zpět. Bez toho hrozí našim Krušným horám v krátce dohledné době, že budou holé, pusté a prázdné. A to i bez zvěře, která les potřebuje ke svému úkrytu. Krušné hory zároveň také nebudou schopné plnit funkci největší zásobárny pitné vody pro náš kraj, zdravotní a rekreační a další funkce.
