Za charakteristickou vůni jehličí jsou chemické látky zvané terpeny. Příroda je vytvořila rostlinám jako obranný mechanismus, ale zároveň působí na lidské čichové receptory, což vytváří specifickou vůni. V rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR (AV ČR), to řekl Tomáš Pluskal z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Tyto látky mají podle něj využití nejen jako esenciální oleje v aromaterapii, ale slouží i k výrobě léků.
„Rostliny obecně jsou kreativní chemici. Za více než 400 milionů let evoluce vyvinuly schopnost produkovat tisíce chemických látek, které jim pomáhají přizpůsobit se prostředí a bránit se nepřátelům,“ popsal Pluskal. Specifickou skupinou jsou podle něj monoterpeny, jejichž molekuly se snadno uvolňují do vzduchu a při kontaktu s čichovými receptory v nose aktivují signály, které člověk vnímá jako vůni.
Každý druh jehličnanů přitom disponuje jiným spektrem terpenů, což vysvětluje, proč například borovice voní jinak než smrk. „Borovice obsahuje pinen, látku charakteristickou právě pro tento druh,“ uvedl Pluskal. Rozdílná složení terpenů aktivují různé čichové receptory, což vytváří specifické vůně, řekl.
Zimní příroda může podle něj připadat lidem voňavější, protože jehličnany, na rozdíl od opadavých stromů, uvolňují terpeny celoročně. „V zimě vegetace obecně spí a chemických látek ve vzduchu je málo. Proto jsou terpeny z jehličnanů v tomto období výraznější,“ podotkl vědec.
Vůni jehličnanů lze využívat i v aromaterapii. Esenciální oleje, které obsahují terpeny, jsou podle Pluskala laicky vzato přínosné pro zdraví. Terpeny můžou nabízet i medicínské využití, upozornil. „Některá léčiva, jako artemisinin proti malárii nebo taxol používaný v chemoterapii, jsou založená na terpenových sloučeninách,“ uvedl expert.
Tyto látky jsou získávány převážně přírodní cestou, moderní věda se snaží jejich produkci zefektivnit. „Můj tým zkoumá biosyntetické dráhy a enzymy, které rostliny využívají k výrobě terpenů. Naším cílem je napodobit tento proces a vytvořit sloučeniny bez použití organické chemie,“ popsal Pluskal.
Jednodušší terpeny, jako monoterpeny, nacházejí podle něj uplatnění nejen v aromaterapii, ale i jako stavební kameny pro tvorbu složitějších látek. Biotechnologické společnosti se snaží vyrábět terpeny pomocí enzymů, tyto metody ale zatím nejsou podle Pluskala cenově konkurenceschopné.
ČTK
