Evropské volby před pěti lety byly zcela zlomové, co se týče klimatických ambicí a politik. Vzešla z nich Zelená dohoda pro Evropu a celá řada sektorových agend, řekl v rozhovoru s ČTK analytik Tomáš Jungwirth Březovský z Asociace pro mezinárodní otázky. Po současných volbách by mohlo dojít k nějakým dílčím korekcím, ale neočekává hlubokou revizi stávajících opatření. Volby do Evropského parlamentu se v Česku konají o víkendu 7. a 8. června.
V roce 2019 stanovila Evropská rada ochranu klimatu jako jednu z hlavních priorit pro následující období, což následně dalo vznik Zelené dohodě pro Evropu, tj. takzvanému Green Dealu, a dalším dokumentům a politikám. Green Deal představuje strategii pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Na ni pak navazuje balíček Fit for 55, jehož záměrem je dosáhnout poklesu emisí skleníkových plynů v EU o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.
„Samozřejmě ta rozhodnutí nevznikla ve vakuu. Tehdy po celé Evropě demonstrovali studenti, mladí lidé a další za to, aby evropská klimatická politika začala odpovídat tomu, jak hluboká klimatická krize je. Poté se z toho stalo téma, na kterém se shodly všechny klíčové politické strany. Jednalo se o agendu, která byla jednotící linkou posledních pět let, která přežila všechny možné krize od covidu až po ruskou invazi na Ukrajinu a energetickou krizi,“ uvedl Jungwirth Březovský.
V některých kruzích podle analytika o nadcházejících volbách panuje představa, že může dojít k hluboké revizi klimatické agendy. "Já si myslím, že ta představa je ale mylná. Volby jsou o klimatu jen z části. Poslední měsíce se spíše řešily zemědělské protesty, do velké míry jsou mimo jiné také o dopadech energetické krize a zvyšujících se nákladů na domácnosti, konkurenceschopnosti a bezpečnosti členských států," míní Jungwirth Březovský. Zdůraznil, že letošní volby jsou i o dalších tématech jako je například migrace a nejsou pouze o klimatu.
Podle analytičky Kateřiny Kolouchové z portálu Fakta o klimatu bude nové obsazení Evropského parlamentu a Evropské komise důležité pro podobu unijního úsilí v ochraně klimatu pro roky 2024 až 2029. Na rozdíl od Jungwirtha Březovského míní, že klima se stane jedním z důležitých témat samotných voleb, a jistě ani nezmizí z hledáčku unijních států v následujícím období.
„Unijní klimatická politika, na jejíž tvorbě se Česko podílí, má odraz nejen v národních cílech pro snižování emisí, navyšování podílu obnovitelné energie a snižování spotřeby energie. Poskytuje i bezprecedentní finanční prostředky pro dekarbonizaci a modernizaci ekonomiky. Do konce dekády do Česka na tyto účely poputuje více než 1000 miliard korun (jeden bilion korun). A to jak díky zpoplatnění znečišťovatelů emisními povolenkami, tak i díky fondům,“ řekla Kolouchová.
ČTK
