Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka ČT
Loňský rok byl v Evropě jedním z nejteplejších v historii měření. Podle zprávy Světové meteorologické organizace se evropské klima otepluje nejrychleji ze všech kontinentů.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka ČT
Průměrná teplota roste až dvakrát větším tempem, než je světový průměr. Oproti době před začátkem průmyslové revoluce se teplota na starém kontinentu zvýšila o 2,3 °C.
Vladimír PISKALA, redaktor ČT
Častější vlny veder, sucho, požáry, ale taky přívalové deště nebo tání ledovců.Příčina je u všech těchto extrémů stejná. Růst teplot. Loňský rok byl vůbec nejteplejší v 10 státech západní a jihozápadní Evropy, přes 40 stupňů naměřili meteorologové poprvé i ve Velké Británii. Ve Francii museli energetici kvůli horku a nedostatku vody odstavovat jaderné elektrárny, v Německu se zase omezovala doprava po řekách.
Ondráš PŘIBYLA, Fakta o klimatu
České republice se zrovna v minulém roce /nesrozumitelné/ vyhly, ale v celé Evropě to bylo poměrně /nesrozumitelné/. To, kde přesně ta plná veder nebo ty povodně, přívalové deště nastanou, to je složité předpovědět.
Vladimír PISKALA, redaktor ČT
A kvůli mimořádně vysokým teplotám loni rekordně táhly i ledovce. Právě během vlny veder se loni zřítila část toho v italských Dolomitech.Během neštěstí zemřelo 11 lidí, včetně dvou Čechů.
Petteri TAALAS, generální ředitel Světové meteorologické organizace
Tání ledovců se od 17. století zrychlilo čtyřikrát. Tady ve Švýcarsku jsme loni v létě kvůli vlně veder přišli o 6,2 ledovcové hmoty, což je nový rekord.
Vladimír PISKALA, redaktor ČT
Novým podmínkám se musí přizpůsobit lidé, ale i příroda a to je podle biologů klíčový problém. Nikdy v minulosti se totiž klima neměnilo tak rychle jako teď. Jak se adaptují lesy, studují vědci ve sklenících na Bílém kříži v Beskydech. Do vzduchu přidávají oxid uhličitý. Simulují tady rok 2050.
Marián PAVELKA, ekolog, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ty stromy více investují do kořenů, rostou jim více kořeny a díky té zvýšené koncentraci umí lépe hospodařit s vodou, to se těm smrkům bude hodit, ale i tak vlastně postupně z České republiky ty smrkové lesy mizí.
Vladimír PISKALA, redaktor ČT
Tomu přispěla i kůrovcová kalamita. I v tomto případě hrála klíčovou roli změna klimatu, kůrovec se rozšířil během mimořádně teplých a suchých let. Marek Slavík a Vladimír Piskala, Česká televize.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka ČT
Meteorologové varují před vysokými teplotami. Včera zaznamenali v Plzni první tropický den roku a dnes následovala další místa. Jak dlouho bude horko pokračovat, řekne Taťána Míková.
Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka ČT
Přesně tak, Báro. Česko má za sebou první dva tropické dny s teplotou 30 °C nebo víc a nejméně tři ještě budou následovat. Je to ale docela pozdě. V dlouhodobém průměru za posledních 60 let přichází první tropický den 30. května. Letos jsme si na něj počkali ještě o 19 dní déle. Úplně nejdřívější dny s teplotou 30 stupňů zaznamenaly stanice v Česku v šedesátých letech už 24. dubna, naopak v roce 1974 se teplota na třicítku dostala až 28. července. S vysokými teplotami je spojené i riziko dehydratace, a proto výstraha Českého hydrometeorologického ústavu před teplotami nad 31 °C bude platit zítra od 12 do 10 večer a potom znovu ve středu a taky ve čtvrtek. Ve čtvrtek a v pátek navíc čekejte silné bouřky s kroupami, přívalovými dešti a silnými poryvy větru. Právě bouřky ve čtvrtek, a na Moravě a ve Slezsku dokonce ještě v pátek by měly ukončit tu vlnu veder. V pátek ráno nás sice čeká na některých místech možná tropická noc, takže teploty ani v noci neklesnou pod 20 stupňů, ale maxima budou o víkendu mezi 21 a 26 stupni a přeháňky, ty už nebudou tak časté.
Reportáž najdete zde
