6.3.2010
DALIBOR DOSTÁL
Pokaždé, když vyhlásíte výběrová řízení na lesnické práce, strhne se kolem toho povyk. Nastane někdy doba, kdy proběhnou bez poprasku?
Nevím, ale po pravdě si myslím, že asi ne. Je to velká zakázka, je to práce pro hodně lidí, a samozřejmě jde v tom o?peníze. Zřejmě to bude vždycky v centru pozornosti. Co mě více trápí, je, že od té doby, co se vyhlásí výběrová řízení, neplatí nic, co bylo do té doby odpracováno či dohodnuto a používají se nefér metody.
Tentokrát si ale nestěžovaly na tendr za 15 miliard jen firmy, které se o?zakázku perou, ale i odborníci a lesníci z univerzitní sféry. Snahu svěřit lesní celky na deset let soukromým firmám považují za skrytý pronájem majetku státních lesů...
Hlavně je nutné říci, že neděláme žádný pronájem. Standardně soutěžíme služby. Ani není přesné, že na deset let. Ale na jeden až deset roků, průměrně, tedy na pět let. Naprosto odmítám názory takzvaných vědců. Zákon zakazuje pronájem státních lesů, jsme si toho velmi dobře vědomi a nikdy bychom si ho nedovolili porušit. Nejde ani o žádnou skrytou formu pronájmu. Tento způsob hospodaření jsme ani nevymysleli, používá se již od roku 1992.
Když jste oznamovali parametry, mělo se výběrové řízení týkat jen větších firem. Nakonec jste ustoupili tlaku a dáváte deset procent i menším lesnickým firmám. Proč?
Ono v tom, kdo si co přeje, je v současné době dosti zmatek. O podmínkách tendru jsme dlouhodobě jednali s?Konfederací lesnických a dřevozpracujících svazů (KLDS), kterou nám ministerstvo zemědělství určilo za partnera. S touto organizací jsme základní podmínky tendrů komunikovali a dá se říci, že jsme se shodli na sto procentech bodů a vše jsme uplatnili při finalizaci podmínek. A najednou se objevily snahy, aby to neplatilo. A my v současné době nevíme, co kdo chce. Zase je to všechno o?penězích. Zkrátka každý chce vydělat, pokud možno za lepších podmínek než druhý. My jsme nastavili podmínky tak, aby byly naprosto tržní, jasné a pro všechny stejné. To znamená, že nebudou nikoho upřednostňovat
Nakonec ale Úřad pro kontrolu hospodářské soutěže tendry pozastavil. Jak budete postupovat dál?
Rozhodnutí ÚOHS respektujeme. Úřadu sdělíme naše stanovisko a budeme s ním úzce spolupracovat. Vzhledem k tomu, že tendr se striktně řídí platnými právními předpisy, věříme, že po vyjasnění situace bude zadávací řízení dále pokračovat.
Počítali jste s tím, že dřevo budou prodávat firmy, které budou mít daný lesní celek ve správě. Není to pro Lesy ČR nevýhodné? Prakticky ve všech oblastech, kde se něco vyrábí, produkuje a prodává, patří právě prodej k výrazně nejziskovějším činnostem. Není chyba, že se Lesy ČR chtějí vzdát prodeje?
Vycházíme ze zkušenosti a z tříletého experimentu, kdy jsme prodávali dřevo prostřednictvím dvou modelů. Ten první, kterému říkáme podle pařezu či pně P, funguje zjednodušeně řečeno tak, že prodáme dřevařské firmě pokácený strom, ta jej zkrátí, přiblíží, odveze a dřevo prodá. Druhému modelu říkáme OM, odvozní místo. Dodavatelská firma pro nás stromy pokácí, odvětví a přiblíží na skládku v lese na tzv. odvozním místě. My si pak dřevo obchodujeme, ovšem ne sami, ale prostřednictvím obchodní společnosti, kdy musíme respektovat historicky vzniklé a v současné době platné smlouvy. Podle memoranda mezi KLDS a ministerstvem zemědělství pak odborná komise jednoznačně určila, že model P, který se snažíme v současné době aplikovat, je pro LČR výrazně výhodnější.
Znamená to, že se výrazně omezí váš vlastní prodej, který se v minulých letech realizoval přes Hradeckou lesní a dřevařskou společnost, v níž máte zhruba poloviční podíl?
Ono se nedá říci výrazně omezí, on vlastně skončí. Tímto krokem od vlastního obchodu se dřevem ustupujeme, bude v podstatě nulový. I když je otázka, zda se v případě HLDS dalo mluvit o?vlastním obchodu, protože jsme v této společnosti neměli většinový podíl.
Téměř pokaždé, když se objevila kritika Lesů České republiky, ozval se někdo z politiků s tím, že stát v lesích zkrátka neumí hospodařit a nejlepší řešení je lesy zprivatizovat. V?poslední době však podobná prohlášení utichla. Cítíte ještě nějaký zákulisní tlak na privatizaci?
Poslední dobou jsem tento problém vůbec nezaregistroval. Privatizace lesů, myslím, není v současné době vůbec na stole. Je to věc ryze politického zadání.
Vy sám jste v minulosti hovořil o tom, že Lesy ČR jsou jakýmsi otloukánkem. I při pohledu zvenčí je nápadné, že Lesy ČR, hospodařící se ziskem, jsou v médiích kritizovány výrazně více než řada státních firem hospodařících se ztrátou. Čím myslíte, že je postavení vašeho podniku vyvoláno?
Od začátku, co jsem nastoupil do lesů, tenhle problém řeším a hodně o něm přemýšlím. My jsme v zásadě pohodová firma, když se to tak vezme. Trvale hospodaříme se stamilionovými zisky, nejsou u nás nějaké zásadní problémy. Když v minulosti byly nějaké kalamity, tak jsme je, sice s nadlidským úsilím, vyřešili. Ale přesto se o nás píše špatně. Ono když si porovnáte soukromou firmu a státní firmu, tak do té státní se lépe kopne. Každý si myslí, že státní firma je něco jiného, že si tam každý může dovolit, co chce, a vzít, co chce. Ale my jsme standardně fungující podnik. Minimálně od mého příchodu se chováme velmi otevřeně, ale přesto se setkáváme s neustálými výpady. To, že se v současné době do nás trefují i někteří politici, beru jako určitou daň. Na druhou stranu jsme v předvolebním období, takže něco musíme vydržet.
Zmiňoval jste stabilní stamilionové zisky. Když se člověk podívá do hospodaření minulých let, tak je patrný trend, že zisky klesají. Ještě v roce 2006 to bylo přes dvě miliardy, v roce 2008 už jenom 700 milionů. Za rok 2009 jste loni v prosinci nejdříve oznámili odhad zisku 220 milionů, ale před několika dny jste uvedli zisk přes 780 milionů. Přesto je to s obdobím před čtyřmi lety pokles...
Hospodářský výsledek před zdaněním v roce 2007 byl 502 miliony, v roce 2008 pak 707 milionů a současná odhadovaná skutečnost za rok 2009 je 785 milionů. U nás je vše dané třemi zásadními veličinami. Kolik vytěžíme metrů kubických dřeva, pěstební činností, kde vysazujeme nový les a staráme se o něj, a cenou dřeva. Za loňský rok jsme měli nejnižší těžbu za poslední tři roky a nejvyšší pěstební činnost, a vzhledem ke krizi cena dříví nebyla moc vysoká. Přes všechny tyto okolnosti jsme dosáhli za tři roky nejvyššího hospodářského výsledku. Samozřejmě můžeme navýšit těžbu a můžeme snížit pěstební činnost, ale to nechceme.
Jak se vám ale podařilo za několik měsíců loňský zisk třikrát zvýšit?
K výrazně lepšímu ekonomickému výsledku přispěl například výrazný podíl obnovních těžeb nebo zlepšení cen dříví ve čtvrtém kvartálu. Na podzim nám přálo také počasí, takže jsme mohli těžit i v posledních měsících loňského roku, od začátku listopadu byly uzavřenyt nové smlouvy na lesnické práce. Současně pomohla realizovaná úsporná opatření.
Před několika dny zveřejnily Lidové noviny analýzu, kde porovnávaly hospodaření Lesů ČR s bavorskými státními lesy. Došly k tomu, že na hektar bavorské lesy dosahují čtyřnásobného zisku než váš podnik. V?Bavorsku 2240 korun na hektar, u Lesů ČR 540 korun. Vy jste analýzu zpochybnili, přesto vnímáte nějaké rozdíly v hospodaření lesnických společností u nás a v zahraničí?
Teď na závěr jste řekl přesně to, kde je problém. Porovnávají se hrušky s jablky. My jsme zrovna tak ojedinělá a specifická firma, jako lesnické společnosti bavorské nebo rakouské. Bavorské lesy jsou úplně jiná forma společnosti. Sice odvádějí státu zisk, ale jsou obrovským příjemcem dotací na pěstební činnost i další aktivity a nenesou náklady na některé činnosti jako LČR. Například jen na pěstební činnost u nás dáváme 1,9 miliardy. To je obrovské číslo, které bavorská společnost nemá. Dále spravujeme vodní toky, děláme protipovodňová opatření... Celkem jsou to skoro tři miliardy, které vracíme do lesů. A je to správné.
Za předchozího režimu lesy trpěly emisemi z elektráren a podniků. Přestože je dvacet let po roce 1989, vědci varují, že stav porostů je stále velmi špatný, a v mnoha oblastech lesy umírají. Kromě emisí uvádějí jako jednu z příčin i příliš intenzivní a necitlivé hospodaření v lesích. Přijímáte dostatečná opatření, aby se stav lesů zlepšil?
Je otázka, co se tvrdí, a co je pravda. Já se na to dívám přes čísla, která nejlépe říkají, jak to opravdu je. Minulý rok jsme byli velmi úspěšní v?ochraně lesa, co se týká škůdců. Prakticky jsme se vypořádali s kůrovcem, byť jsme byli na pokraji kůrovcové kalamity. Když se podívám na čísla, je nutné konstatovat, že lesů v České republice neustále přibývá. V průměru až dva tisíce hektarů za rok. O tom svědčí i výsledky poslední inventarizace lesů, kdy se procento zalesněnosti našeho státu zvýšilo z 33 procent na 34 procent. Sice jde o jedno procento, ale celkově je to poměrně značná rozloha.
Vědci neargumentují rozlohou lesů, ale spíše jejich kvalitou. Například poměr porostů s přirozenou skladbou a smrkových monokultur. I když neustále všichni tvrdí, že vysazují listnáče, když jde člověk do lesa, vidí čistě smrkové porosty nejenom u vzrostlých stromů, ale často také u nových výsadeb...
Snažíme se dlouhodobě měnit poměr ve prospěch listnáčů. Z loňských šedesáti milionů nově vysazených stromků činí 43 procent listnaté stromy a jedle. Ve stejném úsilí budeme pokračovat i v roce 2010. Když ovšem říkám, že poměrně významně měníme poměr dřevin ve prospěch listnáčů, musím současně dodat, že tento trend zde byl podpořen až vydáním lesního zákona platného od roku 1996. S ohledem na to, že výrazně měnit druhovou skladbu lesních porostů můžeme jen při jejich nové výsadbě, mohli jsme tak zatím ovlivnit zhruba jednu desetinu spravované výměry lesů, protože vysázený les musí žít přes 100 let, než je vhodné jej znovu vykácet.
V minulých letech se v chráněných krajinných oblastech vyhlašovaly bezzásahové zóny, kde je příroda ponechána přirozenému vývoji. Plánujete letos další?
Dosud bylo ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny vyhlášeno celkem devět takových území. Letos předpokládáme vyhlášení lokality ve Studeném ve Středočeském kraji. Budeme jednat o vzniku dalších území, a to v Chráněné krajinné oblasti Český les v Plzeňském kraji.
