Česká republika dnes podle organizace Greenpeace přesáhla moment, kdy poptávka obyvatel po přírodních zdrojích přerostla kapacitu, kterou země letos dokáže obnovit. V tiskové zprávě tak organizace vyzvala vládu, aby zajistila ochranu přírodních zdrojů. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v reakci připomnělo své snahy řešit klimatickou krizi, například odklonem od uhlí do roku 2033.
„Z přírody si bereme více, než je schopna produkovat a obnovovat. Ještě do sedmdesátých let nám planeta poskytovala více, než jsme potřebovali. Od té doby ovšem naše globální spotřeba roste tak, že bychom aktuálně potřebovali asi 1,75 planety pro uspokojení naší spotřeby. Žijeme na dluh, který za nás zaplatí příští generace,“ řekl Jan Freidinger z Greenpeace.
Podle koordinátora energetické kampaně Greenpeace Jaroslava Bicana představují zásadní podíl ekologické stopy emise uhlíku, které zapříčiňují změnu klimatu. „Jejich největším zdrojem je energetika a spalování uhlí,“ zdůraznil Bican.
„Současná vláda se na rozdíl od předchozích ve svém programovém prohlášení zavázala vytvářet podmínky pro odklon od uhlí do roku 2033. Tento závazek však nesmí zůstat jen na papíře, což hrozí i vzhledem k tomu, že Obvodní báňský úřad v Mostě už nepravomocně rozhodl o prodloužení povolení těžby na dole Bílina až do roku 2035,“ dodal Bican.
Proti tomuto rozhodnutí se Greenpeace hodlá odvolat. Ministerstvo průmyslu v březnu uvedlo, že prodloužení těžby nezabraňuje odklonu od uhlí do roku 2033. Cílem vlády je podle resortu zastavit spalování uhlí, nikoliv těžbu.
„Zásadním krokem je postupné ukončení spalování uhlí, které samo zodpovídá za zhruba 40 procent emisí skleníkových plynů v ČR. Proto konec uhlí do roku 2033 představuje největší příležitost a odstavením uhelných elektráren a modernizací teplárenství lze ušetřit více než 20 milionů tun CO2 ročně do roku 2030,“ odpověděla na dotaz ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková a zároveň doplnila, že například díky programu Nová zelená úsporám klesla během uplynulých dvou let spotřeba uhlí zhruba o 350 000 tun ročně.
„V letošním roce připravujeme zásadní politické dokumenty, a sice Státní energetickou koncepci a také Politiku ochrany klimatu. Cílem těchto dokumentů je vytyčení cesty k cíli snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, což znamená hlubokou proměnu ekonomiky a zejména energetiky,“ řekla Ješátková.
ČTK