Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos vyrašily nejdříve za 73 let pozorování. Velmi časné rašení habrů či kvetení bylin zaznamenali vědci i v dalších třech jihomoravských lokalitách. Například křivatec žlutý vykvetl v první jarní den či před ním kromě letoška od roku 1961 jen pětkrát, vždy až v posledních 25 letech, řekla bioklimatoložka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - Czechglobe Lenka Bartošová. Příčinou je patrně letošní velmi teplá zima a k tomu i teplé a slunečné počasí posledních dnů.
Extrémně časné rašení či kvetení je otázkou aktuálních podmínek v daném roce. Nicméně vědci uvádějí, že od 50. či 60. let, kdy tzv. fenofáze u stromů a bylin na řadě míst v Česku pozorují, se tyto fáze posunuly kvůli oteplování klimatu a růstu průměrných teplot o deset až 14 dnů dopředu. „Některé rostliny se posouvají výrazněji, například zmíněný křivatec až o 19 dnů, jiné méně, ale na čtyřech lokalitách na jižní Moravě se posunuly dopředu všechny. Na některých jiných místech v Česku se u některých rostlin kvetení či rašení neposouvá, nebo se odehrává dokonce později, ale jedná se jen zhruba o deset procent rostlin,“ řekla Bartošová. Výsledky pozorování a zajímavé aktuality lze sledovat na webu Fenologické fáze.
Největší vliv na zmíněné rašení habrů má podle Bartošové vysoká teplota v posledních dnech. „Na jižní Moravě je letos teplotní suma důležitá pro vývoj vegetace skoro dvojnásobná. Tato potřebná teplota by měla být dosažena v průměru až za 16 dnů,“ dodal klimatolog z Czechglobe Pavel Zahradníček. Teplota však nemusí být jediný důvod. K rašení je potřeba také dostatečné množství radiace, aby mohla probíhat fotosyntéza. Jedná se o záření, které vysílá slunce a ohřívá zemský povrch, od něhož se následně ohřívá i okolní vzduch. Samotná teplota by tak nestačila. Kvůli délce dne a noci v zimě tak není možné, aby se rašení a kvetení posouvalo „donekonečna“.
Bartošová také zmínila, že každá rostlina reaguje jinak. To, že extrémně brzy vyrašily habry a vykvetly křivatce, ještě neznamená, že i jiné druhy budou takto zrychlené. „Odpověď, proč to tak je, je nejednoduchá,“ poznamenala Bartošová.
Fenologie už dříve sloužila jako nástroj, na němž vědci prezentovali to, že skutečně dochází ke změně klimatu a růstu teplot. Nyní mají před sebou například výzkum, jak se změna fenofází a oteplování projeví na přírůstku biomasy, jaký vliv mají na stromy jarní mrazy v době, kdy už jsou vyrašené, a jaký vliv na ně má sucho.
ČTK
