ZDENĚK ŠMÝD
O písek z Moravské Sahary je zájem. Les ustoupí těžbě. Ekologové chtějí z vytěženého území step místo nového lesa
Bzenec/Vracov/ O písek z Moravské Sahary je zájem, proto bude jeho těžba pokračovat. Společnost Tvarbet Moravia získala potřebná povolení pro další těžbu. Dalších osmatřicet hektarů plochy v blízkosti železnice z Bzence-Přívozu do Rohatce, kde nyní roste borový les, ustoupí těžbě. Zasáhne pozemky v katastrech Bzence a Vracova.
„Bez všech povolení bychom samozřejmě pokračovat nemohli. Postupujeme vždy tak, že máme vykácenou jen nezbytně nutnou část,” uvedl předseda představenstva společnosti Jaroslav Vogeltanz.
Území je dlouhodobě schválené jako dobývací prostory. Při každém rozšíření je ale nutné nové schvalování. Tím si nyní prošel i zmíněný osmatřiceti hektarový pozemek. Rozsah těžby se ovšem nezmění. Ustoupí jen další stromy, stejně jako tam, kde těžba končí, se budou zase nové sázet. Celková plocha k těžení má rozlohu 325 hektarů. Firma v záměru uvádí roční vytěžené množství písku pět set padesát tisíc tun.
Města, v jejichž katastru se pozemky nacházejí, proti pokračujícímu záměru nic nenamítají. „Uvedené pozemky jsou obecně závaznou vyhláškou města vymezeny jako dobývací prostory,” vysvětlil vracovský starosta Ladislav Šmýd. Podobně se vyjádřil už dříve i bzenecký starosta. Oba se nebojí úbytku lesa, protože co se vykácí, je později nahrazeno novou výsadbou. Také další instituce s těžbou souhlasí. Vyjádřil se tak krajský úřad, Povodí Moravy i Lesy ČR. Často ale v souhlasu zazněly připomínky na dodržení dříve smluvených podmínek. „Pokračováním těžební činnosti nesmí být dotčeny jiné zájmy ochrany životního prostředí,” napsalo například ministerstvo životního prostředí.
Už zmíněné zalesňování vytěženého území ale v poslední době není jisté. Zpráva o vlivu na životní prostředí uvádí názory ekologů, kteří poukazují na blízkost chráněné oblasti Váté písky. Myslí si, že by bylo vhodnější obnaženou půdu nezalesňovat a vystavit ji působení chráněného území, které by dalo pozemkům spíše stepní charakter.
Hornickou činností, která se datuje v oblasti už od roku 1955, bylo zatím dotčeno přibližně sto hektarů. Dno těžební jámy se nachází přibližně patnáct metrů pod původním terénem. Udržuje se minimálně jeden metr nad úrovní hladiny podzemní vody.
Písek z takzvané Moravské Sahary se používá na omítky, zdící malty, používají ho také slévárny. V poslední době nachází díky svému extrémně suchému charakteru využití také na beachvolejbalová hřiště.
Ještě v osmnáctém století byla mezi Vracovem, Bzencem, Strážnicí, Rohatcem a Ratíškovicemi rozpínající se malá poušť, kterou se dlouhodobě nedařilo zalesnit. Podařilo se to až v devatenáctém století lesníkovi Johannovi Friedrichovi Bechtelovi, který začal vysazovat do té doby podceňované borovice. Řádky sazenic v prvních letech růstu kombinoval s pomocí vesničanů řádky brambor.
