Postoj některých členských států EU k normě o obnově přírody je odsouzeníhodný, uvedl dnes na jednání v Bruselu český ministr životního prostřední Petr Hladík. Unijní státy měly dnes původně formálně potvrdit kompromisní znění předpisu, které bylo dojednané v trialogu s Evropským parlamentem. Některé ze států ale svou podporu normě stáhly, nebo se rozhodly zdržet se hlasování. Nařízení, které je považováno za jedno nejdůležitějších unijních pravidel pro ochranu přírodních druhů, tak za současné situace nemá šanci na schválení.
K nařízení o obnově přírody probíhala dnes podle ministra Hladíka velmi vypjatá diskuze. „Přírodu opravdu potřebujeme obnovovat. Naše generace, generace lidí, kteří teď žijí v Evropě, dokáže pocítit, pokud se nám podaří adaptovat naše obce, města, volnou přírodu a krajinu na klimatickou změnu,“ uvedl český ministr. „Musím říct, že postoj některých členských států je bezprecedentní, odsouzeníhodný a takto nemůže EU jako celek pokračovat,“ dodal. Podle jeho slov Česko i další členské státy současnou patovou situaci odsoudily.
Svou podporu normě odvolalo minulý týden Maďarsko. „Zemědělský sektor je důležitým sektorem nejen v Maďarsku, ale všude v Evropě,“ řekla dnes novinářům Anikó Raiszová, maďarská státní tajemnice pro životní prostředí. Maďarsko podle ní není proti ochraně přírody, ale environmentální cíle musí být realistické a zohledňovat zasažená odvětví.
Agentura Reuters v této souvislosti s odvoláním na nejmenované diplomaty poznamenala, že v Maďarsku existují již nyní rozsáhlé chráněné přírodní oblasti. Dalo by se tedy říct, že země už nyní normu o obnově přírody dodržuje. Rozhodnutí Budapešti je tak čistě politické, jak k tomu poznamenali experti; Maďarsko podle nich nechce být zemí, která by v době, kdy po Evropě protestují zemědělci, schválila jakoukoli "zelenou" normu. Proti normě jsou ale i Itálie, Nizozemsko a Švédsko. Naopak Rakousko, Belgie, Finsko a Polsko mají v plánu zdržet se hlasování.
Podle českého ministra životního prostředí přitom nařízení neobsahuje přímé dopady na zemědělce. „Byly vyndány. Naopak je tam celá řada pozitivních věcí, pro zdravou půdu, pro snížení erozí, proto, abychom dostali do přírody krajinné prvky, abychom zvýšili biodiverzitní rozmanitost v těch místech, ze kterých se vytratila,“ uvedl Hladík. „Já to považuji za jakousi předvolební hru některých členských států nebo některých politiků. A myslím si, že je to špatná hra, já ji odmítám,“ dodal.
ČTK
