Výběr informací o hnutí Brontosaurus, které dnes vyhlásí výsledky karikaturistické soutěže Ekofór 50, kterou uspořádalo hnutí k 50. výročí svého vzniku:
- Hnutí Brontosaurus bylo jako spolek zaregistrováno v září 1990, to už ale za sebou mělo více než 16 let fungování, většinou v podmínkách normalizačního Československa. Za minulého režimu spadalo hnutí pod Socialistický svaz mládeže (SSM), v jeho strukturách ale nemělo přesně dané místo. Brontosaurus se od provopočátku věnuje péči o životní prostředí a výchově mladých lidí k ekologickému myšlení a jednání. Pořádá víkendové akce i prázdninové pobyty, kterými za půl století prošly desítky tisíc lidí.
Počátky hnutí Brontosaurus se dají najít na přelomu 60. a 70. let minulého století, kdy se celosvětové začala věnovat větší pozornost životnímu prostředí, v Československu extrémně postiženému příklonem země pod sovětskou nadvládou k těžkému průmyslu. V září 1968 se v Paříži konala mezinárodní konference vládních expertů o biosféře, o čtyři roky později Stockholm hostil světovou konferenci o životním prostředí. A od roku 1973 se podle rozhodnutí OSN 5. červen začal slavit jako Světový den životního prostředí.
Pozdější hnutí Brontosaurus se původně zrodilo jako jednorázová akce - „Rok ochrany životního prostředí" -, za kterou stála svazácká organizace Ústavu krajinné ekologie ČSAV a mládežnický časopis Mladý svět. V něm se už v druhé polovině roku 1972 objevovaly reportáže věnované životnímu prostředí. Tyto články měly v záhlaví logo s kuřetem s plynovou maskou a heslo "Lidi neblázněte, jsou tu ještě kuřata!". Jejich autor Josef Velek později sehrál výraznou roli i v organizaci hnutí.
Hnutí Brontosaurus je spojené i s dalším výrazným autorem Mladého světa, karikaturistou Vladimírem Jiránkem, který nakreslil postavičku brontosaura, která se vžila jako emblém celé organizace. Vedle něj pak tvůrci připojili slogan "Brontosaurus to nepřežil, protože přerostl své možnosti". „(Bylo to) neformální společenství lidí, kteří dýchali pro společnou věc a nechyběla jim pokora. Měli to těžší, šli cestou drobných krůčků," vzpomínal po letech Jiránek, jehož bratr- východočeský lesník Jiří - se také angažoval kolem ochrany přírody.
Iniciativě od začátku pomohla podpora v tehdy oblíbeném Mladém světě, Brontosaurus v něm dokonce získal vlastní stálou rubriku, kde se objevovaly zprávy o proběhlých setkáních i pozvánky na akce budoucí. Na konci roku 1974 měla akce Brontosaurus na kontě desetitisíce vysázených stromků, úseky některých silnic dostaly vybavení odpočívadly a odpadkovými koši, brontosauři mapovali divoké skládky i zdroje znečištění vody nebo opravovali památky. Už v prvním roce se konaly také dva letní tábory.
Díky úspěchu se původně jednoroční akce změnila v hnutí, které sice spadalo pod SSM (tedy mládežnickou organizaci komunistické strany), fungovalo ale spíše mimo jeho struktury. I díky tomu představoval Brontosaurus lákavou alternativu k jiným aktivitám svazácké organizace. Základním kamenem hnutí Brontosaurus bylo (a dodnes zůstává) dobrovolnictví, a to v míře, kterou se nemohla pochlubit žádná jiná z masových mládežnických organizací v Československu.
Úspěchu Brontosaura výrazně pomohla i propagace v médiích, kromě Mladého světa se o něm psalo i v dalších tehdy populárních časopisech (ABC, Věda a technika mládeži nebo Sedmička pionýrů), ale i v deníku Mladá fronta nebo televizi a rozhlase. Na rozhlasových vlnách se mu v prvním roce věnoval zejména pořad Mikrofórum, kde se 4. ledna 1974 také poprvé ozvala znělka akce Brontosaurus, pořadu se tedy zúčastnili Miroslav Martiš a Jan Šolc z Ústavu krajinné ekologie a Josef Velek za Mladý svět.
Právě Velek, který tragicky zemřel na jaře 1990 při potápění v Rudém moři, byl jednou z hybných sil Brontosaura. Absolvoval sice elektrotechnickou fakultu ČVUT, už jako vysokoškolák ale psal pro Mladý svět a je považován za zakladatele české ekologické žurnalistiky. Jako redaktor Mladého světa dostával stovky dopisů, některé ho inspirovaly k mnoha reportážím o životním prostředí. Dalším se věnoval v rubrice Zápisník Brontosaura.
Během normalizace nemohlo hnutí fungovat bez státního dohledu. První roky fungování se mu ovšem režim příliš nevěnoval, to se začalo měnit na začátku 80. let, kdy už fungoval celostátní Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Situace Brontosaura často závisela na regionálních šéfech KSČ, někde byly jeho aktivity pronásledované, jinde trpěné. To se změnilo po listopadu 1989, kdy se hnutí zaregistrovalo a dnes je jednou z mnoha organizací věnujících se ochraně životního prostředí - ovšem s nejdelší tradicí.
ČTK
